Konflikt mezi vládou a opozicí se na Ukrajině vyostřil poté, co kabinet zastavil v listopadu přípravy podpisu asociační dohody s EU. Desetitisíce lidí se pak v Kyjevě účastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu", protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes, nabývají však čím dál násilnějšího charakteru. Ve středu pouliční boje radikálního křídla protivládních demonstrantů se zásahovými jednotkami v Kyjevě vyvrcholily dramatickou konfrontací s krveprolitím a oběťmi na životech.

„Naším zájmem by mělo být přispět, co to půjde, k zabránění občanské války na Ukrajině. K tomu potřebujeme oba komunikační kanály," uvedl v LN k situaci na Ukrajině Zaorálek.

Zaorálkovy vztahy se Zemanem jsou napjaté ještě z doby, kdy byl nynější prezident šéfem ČSSD. Kandidát na ministra ale věří, že ve věci zahraniční politiky dokážou se Zemanem své kroky sladit. „Prezident je součástí výkonné moci a naše jediná šance je, pokud dokážeme koordinovat své kroky i své výroky. Budu mu říkat, že je to otázka elementární soudnosti téhle země a jejích představitelů, dělat jednu politiku. Ne každý svou," uvedl.

Na dotaz, zda bude evropskou politiku řídit on, či premiérův tajemník pro EU, řekl, že v minulosti byla evropská politika řízena ministerstvy zahraničí a financí, Úřadem vlády a Českou národní bankou. „To dozná změn. Zejména role ČNB musí být jiná než role dalšího politického hráče. Triumvirát MZV, Úřad vlády a Ministerstvo financí ale zůstane," uvedl. S premiérem Bohuslavem Sobotkou i s Tomášem Prouzou, který bude státním tajemníkem pro evropské záležitosti, se prý názorově shodne.

Zaorálek chce provést zásadní personální změny. Podrobnosti tají
Poté, co se ujme funkce ministra, plánuje Zaorálek ve vedení Černínského paláce provést „docela zásadní změny", a to včetně personálních. „Ale nebudu je vyhlašovat teď. Účast v Rusnokově vládě není celoživotní stigma, zároveň ale lze těžko dělat novou politiku bez nové krve," řekl deníku.

LN připomínají, že Zaorálek se v posledních letech zapsal jako kritik vojenských misí či náklonnosti české diplomacie vůči Izraeli. „Mám pocit, že moje argumenty jsou stále platné. Že například navyšování české vojenské přítomnosti v Afghánistánu byl úlet, protože mise neměla jasný cíl. Neznamená to, že teď zavelím k úprku ze země - už jsem řekl americkým představitelům tady, že stažení jednotek s nimi budeme koordinovat. Jen chci dát obecně více sluchu dosud odmítaným argumentům při tvorbě zahraniční politiky," prohlásil.

Na dotaz LN, zda s odstupem nelituje své cesty do Sýrie z roku 2008, kdy se tam s tehdejším šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem vydal „navázat kontakty se soudruhy" ze strany Baas syrského prezidenta Bašára Asada, Zaorálek řekl, že v té době nemohl tušit, co se stane. „Asad vystupoval jako civilizovaný oftalmolog, ne jako diktátor. Nikdo by si nevsadil, že o tři roky později vypukne takové násilí. Naše cesta byla úzce koordinována s naším ministerstvem zahraničí a hájili jsme tam linii Evropské unie," dodal.