Zaorálek se rozhodně necítí jako odstrkovaný ministr, i když se o jeho resortu často hovoří jako o popelce. „Dnes sklízíme důsledky toho, že jde do kultury málo peněz,“ míní Zaorálek, který dle svých slov nebyl nikdy proti kultuře, ale zároveň se v minulosti více staral o své resorty. „Nebylo to tak, že bych se zabýval přímo problémy kultury,“ uvedl. 

„Snažím se hledat zdroje. V tomto se mi daří spolupracovat s ministry Karlem Havlíčkem i Klárou Dostálovou,“ vyprávěl Zaorálek například o budování kulturní infrastruktury. „Pozitivní je to, že ve vládě cítím ochotu o to se dohodnout. Věnuji se tomu získat prostředky odjinud, nejen prosit Ministerstvo financí o další finance,“ uvedl a vyzýval byznys a privát, aby se podílely na kultuře. „Například v Německu je to společenský zvyk,“ uvedl. 

„Důsledek představ 90. let je to, že si umění na sebe vydělá. Ale to nefunguje, nebude mít nic. Já jsem proti tomu postavil to, že tradice toho, že stát přispívá na umění, je staletá,“ zmínil Zaorálek a zdůraznil investice mnoha zemí do „kreativního průmyslu“. 

Následně vyjádřil i přání, aby Česká republika v této oblasti dokázala být i producentem. „Chci, aby kultura nebyla tím zbytkem,“ zdůraznil strategii Ministerstva kultury Zaorálek.