Zaorálkovo ministerstvo se postavilo za ambasádu, kterou káral Zeman. Funguje prý dobře

05.10.2014 15:02

Ministerstvo zahraničí se dnes v reakci na prezidentovu kritiku postavilo za české velvyslanectví v Kyjevě. Mluvčí úřadu Johana Grohová uvedla, že ministerstvo nedisponuje žádnými hodnověrnými informacemi, které by jakkoli zpochybňovaly práci uvedeného zastupitelského úřadu.

Zaorálkovo ministerstvo se postavilo za ambasádu, kterou káral Zeman. Funguje prý dobře
Foto: KPR - Jiří Ovčáček
Popisek: Prezident Zeman při projevu na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos

Miloš Zeman v sobotu řekl, že je v souvislosti s žádostmi volyňských Čechů o přesídlení z Ukrajiny do ČR hluboce nespokojen s prací českého velvyslanectví v Kyjevě. Podle něj tato ambasáda nemá k volyňským Čechům dobrý vztah.

Český velvyslanec v Kyjevě Ivan Počuch serveru iDNES.cz řekl, že o potřebě přesídlení volyňských Čechů z Ukrajiny do vlasti se dozvěděl až z médií a ze schůzek s českými představiteli. Do té doby jej prý krajanský spolek o záměrech na repatriaci nijak neinformoval. „Kritiku pana prezidenta zaznamenávám s lítostí, protože jsem se rozvoji vztahů a podpoře aktivit krajanských spolků na Ukrajině poctivě věnoval," cituje web velvyslance Počucha.

Ministerstvo uvedlo, že pokud by se takové jevy objevily a potvrdily, pak by přijalo adekvátní kroky. Dodalo, že situaci na Ukrajině pečlivě monitoruje. Grohová připomněla, že minulý týden Ukrajinu navštívil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a setkal se tam i s českými krajany. „Dnes bude jednat ve Lvově náměstek ministra zahraničních věcí Rudolf Jindrák na úrovni státních tajemníků a náměstků ministrů zahraničí států V4 a Ukrajiny s představiteli místní samosprávy a nevládních organizací. Příští týden pak bude ve Varšavě v rámci bilaterálních konzultací jednat s polskými partnery o situaci na Ukrajině první náměstek ministra zahraničních věci Petr Drulák," dodala mluvčí ministerstva.

Zeman už minulý měsíc podpořil žádost o repatriaci 40 rodin volyňských Čechů z Žytomyrské oblasti, které se na české představitele obrátily v březnu na pozadí vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu o Krym. Nyní se k žádosti připojilo přes 70 rodin, mezi nimiž jsou údajně jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc s repatriací žádali, tak krajané z válčícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko.

V pátek prezident mluvil o volyňských Češích s ministrem Zaorálkem. „Řekl jsem panu ministru zahraničí, že jsem hluboce nespokojen s prací českého velvyslanectví v Kyjevě, které nemá dobrý vztah k volyňským Čechům. Rozhodl jsem se, že onen seznam 232 osob, které žádají o repatriaci, předám 18. října ministru vnitra Chovancovi s žádostí, aby v této věci pokud možno jednal," uvedl v sobotu prezident.

Zaorálek v pátek řekl, že prezidenta informoval o vstřícnosti Ministerstva zahraničních věcí vůči volyňským Čechům. „Tady mají dveře otevřené," uvedl.

Premiér Bohuslav Sobotka v reakci na prezidentova slova řekl, že se obává toho, aby se volyňští Češi nestali součástí propagandy. České televizi v sobotu řekl, že poptávky po přesídlování „by samozřejmě mohlo využít Rusko z hlediska své propagandy vůči Ukrajině" a že na druhou stranu by to mohlo zkomplikovat české vztahy s Ukrajinou. „Řada lidí, podle informací, které se objevují, usiluje o přesídlení například proto, aby se vyhnuli odvodům do ukrajinské armády, takže to vůbec není jednoduchá věc," uvedl v ČT.

Českým velvyslancem v Kyjevě je Ivan Počuch. Lidové noviny v srpnu napsaly, že prezident chce po ministrovi Zaorálkovi, aby na Ukrajinu v roli ambasadora poslal Antonína Murgaše, mluvčího brněnské skupiny Alta, která dodává obráběcí stroje a technologická zařízení a jejímiž hlavními odbytišti jsou Ukrajina společně s Ruskem. LN tehdy tuto informaci zveřejnily s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje, Zemanova kancelář věc podle deníku nepotvrdila ani nevyvrátila.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav, čtk

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…