Žantovský, oblečený v červeném svetru, pro začátek konstatoval, že asi nikdo nereagoval v době, kdy se reagovat mělo. „Čili toto není příležitost, abychom tady adresovali výčitky na jednu, druhou nebo dvacátou sedmou stranu,“ upozornil. Že nikdo nezareagoval včas potvrdila i Jourová, která to zdůvodnila tím, že „to, co se stalo, překračovalo představivost“. Je dle ní třeba si z toho vzít lekci. Krize odhalila, že na ni Evropa nebyla materiálně připravena a že je existenčně závislá na třetích zemích, zejména na Číně. „Toto se bude muset přehodnotit,“ pravila.
Kdo je vám sympatičtější?Anketa
To, že se státy staraly o to, co se děje u nich doma, Jourová prohlásila za logické. Podle ní je třeba se soustředit na ekonomickou obnovu. „Rozhodnutí, která činíme teď, s námi budou žít léta dopředu. A proto teď je na nás všech, abychom rozhodovali zodpovědně a nenechali některé ty negativní věci, které ta koronakrize vlastně zvětšila, které už tu byly předtím, abychom je nenechali uříznout příliš mnoho toho dobrého, co teď potřebujeme,“ řekla eurokomisařka.
Na otázku, kterou pořad nastolil, tedy zda EU přežije koronakrizi, odpověděl Vondra, že ano, že v to doufá a věří, ale prý to nebude mít lehké. Dále dodal, že dnes neprobíhá jen boj s virem a boj o hodnoty, které „epidemiologické diktatury“ ohrožují, ale i válka propagand. „To probíhá úplně všude. V Pekingu, ve Washingtonu, v Bruselu i v Praze,“ odtušil.
„Je pravda, že to bylo na rovině některých členských států neuvěřitelná lehkomyslnost, příklady třeba z Itálie, kde se hrál fotbal, když už bylo jasno, že je to prostě průser jak Brno. Španělsko, kde měli ten velký pochod MDŽ, nakazila se tam půlka vlády,“ pravil Vondra a pak se trefoval do evropských institucí. I přes obranu v článku serveru Politico, který tvrdí, že Evropská komise nezaspala, dle Vondry „ty největší hlavy“ o ničem takovém nemluvily. „Evropský parlament, já nikdy nezapomenu, když vyhlásil karanténu a vzápětí, za pár dnů jí porušoval, když přijela Greta,“ připomenul europoslanec a prohlásil, že pro zvládnutí této a příštích krizí je důležité si hlavně nic nenalhávat a nežít „v propagandistickém bludu“. Ale pochválil Komisi, že poměrně záhy začala připravovat ekonomická opatření pro pomoc zadluženým zemím.
Žantovský se svěřil, že se mu nelíbí, že se EU redukuje jen na finance a dotace a Jourová k tomu citovala Václava Havla: „Jestli chceme vstoupit jenom kvůli těm penězům, tak to radši nedělejme.“ A dodala, že by si přála, abychom neviděli EU jen jako zdroj financí. Ale uznala, že se jedná o důležitou stránku věci.
„Když by to někdo chtěl vulgarizovat, že tady jsou prachy, my to podojíme, utratíme a odejdeme, to je samozřejmě absolutně špatně, ale já si myslím, že takhle se to nemyslí,“ namítal Vondra a mínil, že i peníze jsou odrazem nějaké hodnoty. Dodal, že větší HDP na hlavu na severu je také odrazem určité píle a práce. A že debata o společných dluhopisech není zdaleka uzavřená. Europoslanec dále mínil, že Němci a Holanďané budou ochotnější nést finanční břemeno, protože v případě koronaviru se nejedná tolik o finanční nezodpovědnost jihu, ale o náhlou událost. „Ale mám silné pochybnosti o tom, že by byli ochotní přistoupit na ten dluhopis, jak to chtějí Francouzi, Italové, Španělé. Protože zabalit tam všechny dluhy z minulosti, zabalit do toho i ty budoucí dluhy, tohle nakonec by mohlo skutečně skončit bankrotem,“ varoval.
Došlo i na důvěru v EU. Žantovský uvedl, že v Itálii se koronakrize výrazně podepsala na veřejném mínění. „V roce 2019 10 % Italů považovalo Čínu za spřátelenou zemi, dneska ji považuje 52 %. Také podpora pro Rusko, které poslalo do Itálie nějaký lékařský personál, stoupla z 15 % v roce 2019, na 32 %, na druhé straně důvěra ve Spojené státy, která nikdy nebyla v Itálii příliš vysoká, klesla až na 17 %. A to nejvarovnější myslím je, že 45 % Italů považuje Německo za nepřátelskou zemi,“ citoval statistiky z průzkumů a dodal, že je to pravděpodobně tím, že Německo na začátku pomoc neposkytovalo, ale nezapomněl zmínit, že to se později změnilo. „Zdá se, že budeme mít co dělat, abychom ten veřejný obraz zachovali aspoň tak pozitivní, jaký byl, případně změnili v pozitivnější,“ řekl ještě Žantovský.
Vondra tato prohlášení krotil, řka, že platí skoro pro všechny země, že když svítí slunce, tak popularita unie stoupá, když prší, tak klesá. Ale „evropanství“ prý každá zem vnímá jinak a čísla z Itálie to prý dokazují. Tedy že důvěru ztratila jak unie, tak i její největší kritik Matteo Salvini. „Jak si to vysvětlit? Ital vidí tu EU tak, že mu skutečně ekonomicky pomůže. Francouz ji vidí jako příležitost restaurovat ztracenou slávu francouzského impéria, Angličan, když tam byl, jako příležitost udělat dobrý obchod, Holanďan taky, ale moc u toho neutratit, Polák nebo Litevec tam vidí ochranu před Rusem a Němec ochranu před sám sebou. A ten Čech je tak uprostřed, ten si tam promítá od každého něco. Kromě toho impéria, tam to není realistický,“ zhodnotil Vondra očekávání různých národů.
Přišlo také na dezinformace, například průzkum podle kterého si lidé na Slovensku myslí, že Rusko pomohlo při krizi Slovensku více než Evropská unie, což eurokomisařka prohlásila za výsledek dezinformační propagandy. Prohlásila, že dobrou pověst si musí EU „odmakat“. „Já jsem naprostým odpůrcem toho, abychom opláceli naprosto stejnou mírou propagandy, abychom používali stejné nástroje, já jsem v neustálém kontaktu se sociálními sítěmi, Facebookem, Googlem, bavíme se o tom, jak krotit dezinformace, ale zásadně jsem byla proti tomu, aby se mazaly věci, které přinášejí nějaký názor na politiku. Teď se mažou věci, které jsou nebezpečné pro zdraví,“ odbočila. Ale pak se opět vrátila, že EU bude muset poskytovat reálný obraz, aby obnovila svou pověst. „Nesmíme být přichyceni, že sami vyrábíme nějaké fake news, to tedy bych si opravdu nepřála, a pracujeme na tom,“ dodala.
Jourová dále uvedla, že se bavila s Markem Zuckerbergem, a říkala mu, že Facebook způsobuje návrat do kmenové společnosti. „A že to nechceme, že to nesmíme chtít, protože tady musí probíhat nějaká veřejná debata,“ prohlásila. „Čím se napravíme? My se musíme podívat na ty nelegální věci, které probíhají na internetu a tam zřejmě přijdeme s regulací. Pak se díváme na tu oblast fake news, kde je pro mě svoboda slova naprosto zásadní princip, který nechci nabourat něčím, že zřídíme ministerstvo pravdy nebo nedejbože aby Facebook byl arbitrem pravdy. Takže budeme hledat nějaké jiné řešení než regulaci. A pak je tady plejáda špatných věcí, které sociální média přenesla do společnosti, a tam se to musí řešit lepším vzděláním, lepší odolností společnosti. A dokud nebude digitální daň, z které by se měla dost velká část peněz odvádět právě na tu odolnost lidí, tak bychom měli tlačit na digitální průmysl, aby alespoň v rámci sociální odpovědnosti nějaké peníze odváděl, abychom zvýšili schopnost lidí si přebírat informace, pracovat s informacemi, nebýt úplně ve vleku toho špatného, co tam je.“
A došlo i na Maďarsko. Jourová řekla, že nečekala, že bude chválit sociální sítě, ale je to tak. „Když se podíváme na maďarskou situaci, kde nezávislá média jsou pod obrovským tlakem, média veřejné služby spíše papouškují, co chce vláda, tak se obracíme na ty sociální sítě, kde to zatím v Evropě funguje tak, že každý může být trochu novinářem.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
