ParlamentníListy.cz před několika týdny jako první médium v Česku informovaly o vítězství rodiny Hutníkových v soudním sporu s největší zdravotní pojišťovnou v Česku, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP).
V celé věci šlo o neochotu pojišťovny proplatit nemocnému synovi Hutníkových operaci očí tzv CXL. Ta v současné době představuje podle expertů jedinou účinnou a přesně cílenou léčbu onemocnění zvaného keratokonus, při kterém dochází k postupnému hroucení rohovky, jež v nejtěžších případech hrozí až naprostou slepotou.
Zákrok CXL dosud nespadá do běžné úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, která pro zdravotní pojišťovny eviduje zákroky a druhy léčby hrazené z běžného zdravotního pojištění. Je o něj ale možné žádat prostřednictvím žádosti o mimořádnou úhradu dle tzv. paragrafu 16.
Spor bude pokračovat v Brně...
VZP ale Hutníkovým na onu žádost nevyhověla a rodina neuspěla ani u dvou instancí správního řízení. Případ dospěl až k Městskému soudu v Praze, kde ovšem Hutníkovi ve sporu o proplacení operace v hodnotě přibližně 13 tisíc korun nad pojišťovnou vyhráli a soud zrušil rozhodnutí VZP žádosti o mimořádnou úhradu nevyhovět.
Kauza sporu Hutníkových a největší zdravotní pojišťovny v Česku před nedávnem rezonovala i v diskusním pořadu Aréna na TV Barrandov, kde o ní s odkazem na média (o výsledku sporu předtím informovala jen dvě média v Česku: ParlamentníListy.cz a deník Aha) referoval moderátor a zároveň vlastník televize Jaromír Soukup.
„Já jsem v tisku četl o případu rodiny Hutníkových. Oni měli nemocného syna, kterému jaksi pojišťovna chtěla hradit léčbu, která by vedla pravděpodobně ke slepotě, a odborníci říkali, že tu léčbu je třeba nasadit jinak a syna uzdravit,“ svěřil se Soukup hostům (Adam Vojtěch, Lenka Teska Arnoštová, Bohuslav Svoboda) v sekci pořadu věnované zdravotnictví. „Oni si to museli zaplatit a pak se soudili se zdravotní pojišťovnou a ten spor nakonec vyhráli. Mně to přišlo hrozně smutné, že se ti rodiče museli soudit s pojišťovnou o léčbu za syna,“ sdělil Soukup.
-
Odkaz na pořad Aréna zde (čas 1:08)
Případ nicméně podle aktuálních informací naší redakce čeká pokračování. ParlamentníListy.cz v pondělí 25. června obdržely informaci o tom, že pojišťovna využila své zákonné možnosti a proti rozsudku městského soudu se prostřednictvím kasační stížnosti odvolala. Celý spor se tím tak de facto vrací na začátek a pokračovat bude u Nejvyššího správního soudu v Brně.
Podle vyjádření VZP, jak vyplývá z textu kasační stížnosti, kterou má naše redakce k dispozici, je pojišťovna přesvědčena o tom, že „napadený rozsudek je založený na nesprávném právním posouzení klíčové otázky v dané věci“.
Odvolání VZP je o to kurióznější, jelikož se ve věci již začalo angažovat samotné Ministerstvo zdravotnictví. Jeho pohled na věc a případ Hutníkových se přitom od názoru VZP diametrálně liší.
Angažuje se ministerstvo...
Již dříve do médií proniklo, že Ministerstvo zdravotnictví opakovaně Všeobecnou zdravotní pojišťovnu upozorňovalo na to, že co se týče zákroku CXL, tak se v případě onemocnění keratokonu má jednat o péči hrazenou, která má být pacientům proplácena, ač dosud není zahrnuta v úhradové vyhlášce.
Podle informací ParlamentníchListů.cz se případ Hutníkových již měl řešit i na správní radě pojišťovny. A ministerstvo se ve věci začalo angažovat i dále. Začátkem týdne ParlamentníListy.cz získaly kopii dopisu, kterou rezort zdravotnictví kvůli případu Hutníkových odeslal přímo do rukou samotného ředitele VZP Zdeňka Kabátka.
Dopis se v první řadě věnuje přístupu VZP v souvislosti s neproplacením operativního zákroku CXL v případě onemocnění keratokonem syna Hutníkových. A ministerstvo v něm prakticky potvrzuje informaci, že VZP o svém stanovisku (že by CXL mělo být běžně propláceno) k postavení CXL v rámci zdravotního pojištěné opakovaně informovalo. „Z celé situace vyplývá, že VZP ČR nijak nereflektovala opakovaná stanoviska Ministerstva zdravotnictví z roku 2016 v otázce toho, zda má vůbec metoda CXL být hrazena na základě paragrafu 16 zákona č. 48/1997 Sbírky,“ stojí v dokumentu, který jsme získali.
Podivnosti kolem řízení...
Jenže u toho dopis z ministerstva zdaleka nekončí. Věnuje se totiž i „zvláštnostem“ v přístupu VZP v souvislosti se správním řízením, o kterých Monika Hutníková naši redakci informovala.
„Bez ohledu na výše uvedené je nezbytné poukázat i na nedostatky v samotném vedení řízení VZP ČR,“ píše řediteli VZP Kabátkovi ministerstvo. „Z podkladů rozhodnutí, které jsou součástí správního spisu a které byly paní Hutníkovou předloženy Ministerstvu zdravotnictví, není zřejmé, na základě jakých podkladů VZP ČR rozhodla o žádosti o výjimečnou úhradu negativně,“ stojí dále v dokumentu.
„Žádost o úhradu podle paragrafu 16 zákona č. 48/1997 Sbírky byla podána ošetřující oční lékařkou a doplněna dalšími odbornými vyjádřeními konkrétních specialistů. Na druhé straně důvody, proč bylo vydáno zamítavé rozhodnutí, nejsou zřejmé, respektive správní spis patrně neobsahuje žádné odborné vyjádření, které by bylo možné postavit alespoň na roveň vyjádřením svědčícím ve prospěch nároku syna stěžovatelky,“ dodává ministerstvo.
Dopis se dále věnuje i nejožehavější věci celého případu, na kterou Monika Hutníková upozornila – a sice údajným úkolováním revizních lékařů posuzujících žádost jejího syna ze strany ústředí VZP v Praze, o čemž měla svědčit interní e-mailová komunikace (ParlamentníListy.cz informovaly zde).
Která skupina obyvatel potřebuje od státu okamžitou pomoc?Anketa
Podle textu dopisu Ministerstva zdravotnictví adresovaného VZP stěžovatelka (Monika Hutníková) ministerstvu předložila komunikaci revizních lékařů s ústředím pojišťovny, které je prostřednictvím e-mailu instruuje.
„Takový přístup by byl pochopitelný snad pouze v případě, že by disponovala odborným stanoviskem či znaleckým posudkem ve výše uvedeném smyslu. Ten však ve spisu zřejmě obsažen není a postup, kdy management zdravotní pojišťovny tímto způsobem ovlivňuje oprávněnou úřední osobu k vydání rozhodnutí, nelze považovat za transparentní,“ kritizuje tento postup Ministerstvo zdravotnictví.
ParlamentníListy.cz se již dříve u Všeobecné zdravotní pojišťovny pokoušely zjistit, zda je komunikace s ústředím v případě revizních lékařů u prvoinstančních a druhoinstančních správních řízení ve smyslu jejich instruování či konzultací, týkajících se jejich rozhodování, běžnou praxí. „Nezlobte se, ale tak hloupé dotazy ponechám bez odpovědí. Považoval bych za nedůstojné VZP na ně jakkoliv vážně reagovat,“ sdělil nám k té věci tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Aktuální postoj Všeobecné zdravotní pojišťovny k dané situaci kolem kauzy Hutník naše redakce zjišťuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
