Zelený rebel jde proti vedení partaje: Ano velkému vodnímu koridoru

25.04.2012 14:34

JINÝMA OČIMA Myšlenku vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe podporuji. Poškozoval by totiž krajinu méně, než zastavování volného prostoru. Lodní dopravu považuji za ekologickou. Když takovéhle názory vyřkne člen Strany zelených, rovná se to skoro velezradě. Nicméně zastupitel Přerova a člen krajské rady Strany zelených Olomouckého kraje Martin Palča Kolařík takovým střelcem je. Tuzemští zelení jsou prý názorovou platformou, kde početná skupina podporuje i využití jaderné energie.

Zelený rebel jde proti vedení partaje: Ano velkému vodnímu koridoru
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda Strany zelených Ondřej Liška

„Myšlenku vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe (DOL) podporuji. Poškození krajiny by v případě jeho stavby bylo totiž mnohem menší, než se nám v posledních desetiletích podařilo provést urbanizací a asfaltováním volného prostoru kolem měst nebo stavbou dálničních koridorů. Ani úbytek zemědělské půdy by nebyl citelný. Nahradily by ji vodní plochy, mělká příbřežní pásma a mokřady, které mají vyšší ekologickou hodnotu, než chemicky udržovaná a průmyslovým zemědělstvím využívaná orná půda,“ tvrdí Martin Palča Kolařík. Ve Straně zelených je již devět let a takovými názory je v přímém rozporu s vedením partaje.

Lodní doprava nemá tradici

V Česku podle něj nemá velká lodní doprava pro pozitivní vnímání veřejností dostatečnou tradici. To však prý neznamená, že by nemohla být na Labi, Vltavě či dolním toku Moravy rozvíjena. „Lodní dopravu považuji za velmi ekologický i ekonomický způsob dopravy těžkých a velkoobjemových nákladů. Oproti silniční a železniční dopravě má nedostatek především v nízké rychlosti přepravy, kterou ale nahrazuje objemem. Vodní cesty navíc nejsou jednoúčelovým prostorem nevhodným k životu, jako u silnic a železnic, a kromě dopravní plní i funkce energetickou, vodohospodářskou, rekreační a další,“ doplňuje Kolařík.

Jeho kolegové z vedení Strany zelených mají však zcela opačné názory. „Je to zcela neekonomické, neperspektivní a v neposlední řadě to ohrožuje cenné části přírody,“ řekl již dříve předseda zelených Ondřej Liška. „Kanál jako obrovské betonářské dílo prostě odmítáme. Vždy nemusí platit, že vodní doprava je nejekologičtější a nejlevnější,“ potvrdil Martin Stropnický, jenž průplav DOL nazývá betonovou fantasmagorií. Vedoucí dopravní odborné sekce zelených Martin Robeš navíc hovoří o podporovatelích obrovského vodního díla jako o betonové lobby a popíračích reality.

Část zelených podporuje jádro

A co na to Kolařík? „Strana zelených je platformou pro mnoho alternativních názorů. Někteří podporují spíše návrat k přírodě, jiní vidí budoucnost v technických řešeních současných problémů. Mezi členy strany dost velká část podporuje využívání jaderné energie. Všechny dohromady ale spojuje víra, že je o těchto věcech správné diskutovat a zvolit nejlepší technické, ekologické i etické řešení,“ vysvětluje názorovou různorodost ve Straně zelených s tím, že členství v ní neznamená sdílet jediný, ve stanovách zapsaný a vedením potvrzený názor na svět.

K vodnímu koridoru DOL ještě dodává, že po dopadu ropného zlomu budou mít oproti silniční lepší vyhlídky železniční a vodní doprava. Důvodem odmítání DOL ze strany zelených je podle něj dost zakořeněný konzervatismus. „To je ale u zelených, a nejen u nich, vlastnost přirozená. Zelení bojují velmi často za zachování původního stavu proti nepříjemným a nepromyšleným novinkám s neznámými důsledky. Nové myšlenky a obzvláště velké myšlenky s technickým pozadím mnoho členů strany děsí. Vodní koridor nebo jezy jsou sice velké projekty, ale po dokončení by se staly přirozenou součástí krajiny a po několika desetiletích bychom o narušení krajiny už neuvažovali. Oproti tomu dálnice a železnice nikdy přirozenou součástí krajiny nebudou,“ podotýká.

Rybníky v jižních Čechách

Jako příklad, kdy se vodní díla stala součástí krajiny, uvádí třeba rybníky v jižních Čechách.  „Zakládání rybníků v jižních Čechách výrazně změnilo krajinný ráz a jistě způsobilo úbytek některých druhů živočichů a rostlin, ale když se na to podíváme historicky, prospělo přírodě i lidem. Mám za to, že z dlouhodobého pohledu by podobně vypadal i projekt DOL,“ míní. Ve Straně zelených je Martin Palča Kolařík od roku 2003. Přitom čtyři roky působí jako zastupitel Přerova a asi šest let jako člen krajské rady Strany zelených Olomouckého kraje.

K zeleným se přidal po zvolení Jana Beránka předsedou v roce 2003. Tehdy byl prý mezi příznivci ekologických iniciativ a alternativního způsobu života cítit optimismus z toho, že by se Strana zelených mohla dostat do reálné politiky a ozelenit politickou scénu. „Vnímal jsem i tehdy potřebu prosazovat obnovitelné zdroje, menší ničení planety, šetrnější dopravu, recyklaci a další ekologická témata,“ vypočítává Martin Palča Kolařík důvody, kvůli kterým do Strany zelených hlavně vstoupil.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…