Zmar, zoufalství. Bursík nás totálně zničil. Zastavme katastrofu, varovala hejtmanka Ivana Stráská

20.02.2019 7:55 | Zprávy

Poslanci z petičního výboru řešili v úterý odpoledne dvě velmi podobné petice. Šlo o kůrovcovou kalamitu a obě petice, jejichž projednání se zúčastnili desítky zástupců lesníků či regionálních představitelů včetně dvou hejtmanů, čítají téměř 30 tisíc podpisů. Velmi emotivní vystoupení před výborem pronesla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská z ČSSD.

Zmar, zoufalství. Bursík nás totálně zničil. Zastavme katastrofu, varovala hejtmanka Ivana Stráská
Foto: Jihočeský kraj
Popisek: Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská

Kůrovcová kalamita sužuje české lesy už celá léta. Na řadě míst jde o katastrofickou situaci, kterou znalci místních poměrů nezřídka kdy popisují jako apokalypsu. Situace je podle řady lesníků natolik vážná, že může znamenat i konec lesů v Čechách a pokud se nebude vše okamžitě řešit, kalamita zasáhne celou Českou republiku.

Nejvýrazněji se v souvislosti s kůrovcovou kalamitou mluví o Šumavě, která trpí patrně nejvíce. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská varovala poslance, že díky rozšiřování bezzásahových zón, kdy se mrtvé stromy nechávají ležet, ničí dědictví předků staré šest i více staletí. 

“Možná se ptáte, co mě, dámu v letech, přimělo přijít sem, do Poslanecké sněmovny s kusem dřeva. Moje odpověď je velmi jednoduchá a má dvě slova: zmar a zoufalství. Když v roce 1992 zřizovala Poslanecká sněmovna Národní park Šumava, určitě byste si nepomysleli, že se jednou budete dívat na takové snímky ze Šumavy, jaké běží před vámi. Národní park byl zřízen, protože se na Šumavě dochovalo unikátní společenství stromů starých tři sta, šest set i více let. Pralesy staletých smrků, slatě, zvěř, lesy původně hospodářské, nyní zbytky zcela jedinečné,” uvedla ve Sněmovně hejtmanka.

Podle jejích slov zaniká staletý odkaz předků. “Protože jsme chtěli zachovat tento unikát našim dětem, vnukům, pravnukům, byl zřízen Národní park Šumava. Co řeknou naši potomci na to, že všechny ty stromy, které rostly staletí díky spolupráci člověka a přírody, umírali po milionech po napadení kůrovcem a my, kteří jsme se zavázali tento odkaz našich předků chránit, jsme jim nepomohli,” pokračovala Stráská.

“Nepomohli jsme jim ve jménu ideologie, která zvítězila nad zdravým rozumem. Při zřízení parku bylo rozhodnuto, že bezzásahové zóny budou tvořit 13 procent parku. Ptám se vás, vážení poslanci, jak je možné, že bylo různými opatřeními a rozhodnutími managementu dosaženo dnešních 27 procent bezzásahovosti. Zřekli jste se jakékoli kontroly nad tím, co se na Šumavě děje?” tázala se.

Řez 600 let starým smrkem, který zahynul na Šumavě, o kterém hejtmanka mluvila (Foto: Radim Panenka)

“Ujišťování, že příroda si poradí, mi v souvislosti s rozsahem katastrofy, připadá farizejské. Ten kus dřeva, který zde mám před vámi, je pařez smrku, který se narodil na Plešném jezeře, když Jan Gutenberg vynalezl knihtisk. Čtyřicet let před Kolumbem. Zemřel za ministra Bursíka,” opřela se jihočeská hejtmanka do bývalého ministra životního prostředí ze Strany zelených.

Byla to právě éra Martina Bursíka, která Šumavě podle jejích slov nejvíc ublížila. “Jestlipak víte, kdy vzniklo největší rozšíření původní bezzásahové zóny. Bylo to právě za ministra Bursíka. Jeho rozhodnutí nezpracovat kalamitu po orkánu Kiril se stalo osudným lesům kolem Poledníku, pramenu Vltavy, Trojmezné, Plešného jezera. Chceme opakovat staré chyby? Nestačí nám kůrovcová kalamita na Šumavě, jižních Čechách, na Vysočině, v Beskydech? A sucho?” jmenovala před poslaneckým výborem.

“Řekla jsem v úvodu zmar. Věřím, že jste všichni pochopili, co tím myslím. Těch 27 tisíc hektarů mrtvého lesa. Řekla jsem zoufalství. Zoufalství jsem viděla v očích starostů, kteří se obávají dalšího rozšiřování bezzásahových zón i zón přírodě blízkých. Spolu s opatřeními na ochranu tetřeva totiž vzniká další prostor pro nekontrolované šíření kůrovce. My Jihočeši máme své srdce v šumavských lesích. Nešlapejte po něm,” naléhala na poslance hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská (ČSSD).

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Ing. Veronika Vrecionová byl položen dotaz

Milovníci Ruska

Podle vás jsou v Europarlamentu pro smích a považujete za smutné, že tam vůbec milovníci Ruska jsou. Ale oni tam jsou proto, že je lidé volili. Zamýšlela jste se nad tím proč? A jestli ano, k čemu jste dospěla? I třeba u nás je pořád dost obdivovatelů Ruska a komunistů.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zemřel Vladimír Kapal. Nahlédli jsme do dokumentů, jimiž se bránil

20:44 Zemřel Vladimír Kapal. Nahlédli jsme do dokumentů, jimiž se bránil

Po několika měsících boje s těžkou nemocí zemřel šéfredaktor Svobodného rádia Vladimír Kapal. Noviná…