Janeček upozornil na to, že promíjení pokut, udělených v souvislosti s kontrolním hlášením, není automatické. Pro prominutí pokuty, ať už ve výši deset, třicet nebo padesát tisíc korun, musí existovat ospravedlnitelný důvod. Janeček také upozornil na to, že žádosti o prominutí podléhají správnímu poplatku ve výši tisíc korun.
Stanjura kritizoval, že ministr financí místo toho, aby se omluvil, pořádá tiskovou konferenci. Podle Stanjury by celou situaci pomohl vyřešit nový zákon.
Podle Volného je právě odpouštění pokut řešením vzniklé situace.
Stanjura upozornil, že zmíněné pokuty byly udělovány lidem, kteří státu nedluží ani korunu. V zákoně jsou podle něj nesmyslně krátké termíny a vysoké pokuty. „Podnikatelé zažádali o prominutí, zaplatili tisícovku a bylo jim to zamítnuto,“ upozornil poslanec.
Volný tvrdil, že sankce jsou přijatelné a že se několikrát během legislativního procesu snižovaly. Je přesvědčen, že si celá věc takříkajíc sedne.
Volný také odmítl Stanjurův požadavek na to, aby se změnil zákon. Prostor pro změnu zákona prý není.
Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala se pak na celou věc podíval z trochu jiného úhlu. Upozornil, že součástí tvorby práva musí být zdravý rozum. Každý zákon by měl také obstát při porovnání se smyslem pro spravedlnost běžných lidí.
To, že přibývají podzákonné předpisy, je podle Fialy důsledek toho, že není racionálně organizovaná legislativní práce v rovině zákonů. „Snad postupem času pochopíme, že složitost a stále více norem není cesta ke spravedlnosti, ale cesta od spravedlnosti,“ podotkl Fiala.
Dotkl se také problematiky lidských práv. Ta se podle něj rozrostla „do obrovských rozměrů“. Podle Fialy by bylo dobré vytvořit nejen katalog lidských práv, ale i lidských povinností.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
