Původně symbolická akce se během tří týdnů rozšířila z New Yorku do dalších velkých měst (Los Angeles, Chicaga, Bostonu, San Franciska, Denveru, Pittsburghu atd.) a během října se mají protesty přenést do hlavního města Washingtonu. Americké „rozhořčené" přišel podpořit i známý dokumentarista Michael Moore a podporu ohlásily už i velké odborové centrály. Stoupenci iniciativy ze všech věkových kategorií spatřují hlavní problém v tom, jak se za současné krize přistupuje k veřejným politikám, korporacím a sociálním právům. Američanům se nelíbí politika škrtů, jež mají primárně uklidnit trhy a investory, přičemž likvidují pracovní místa. Přitom není dostatečně zdaněno 1 % nejbohatších a velké firmy jsou zvýhodněny různými úlevami. V lidech vyvolává nevoli hamižnost korporací, zvyšující se sociální diferenciace společnosti a policejní brutalita. Požadují odvolatelnost zkorumpovaných politiků a skoncování s nekonečnými válkami po celém světě. Účastníky protestů pod heslem „Occupy Wall Street" spojuje především zoufalství a bezmoc. Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol (i vysokých) je celosvětovým fenoménem stejně jako všudypřítomná korupce. To v kombinaci s nedostatečnou regulací finančních trhů a s nákladnými válečnými dobrodružstvími, v jejichž důsledku vzrostl státní dluh do astronomické výše, přivedlo americkou ekonomiku do slepé uličky.