Směrnice upravuje, že vysílaní pracovníci (dnes 0,7 % z celkového počtu zaměstnanců v EU) mají ze zákona nárok na soubor základních práv zajištěných v hostitelském členském státě, ve kterém vykonávají činnost. Soubor představuje minimální podmínky, na něž mají vyslaní pracovníci nárok, nicméně zaměstnavatelé mohou pracovníkům poskytnout příznivější podmínky.
Dne 8. března 2016 předložila Komise cílenou revizi směrnice 96/71/ES, jež má zamezit rozdílům mezi mzdami vyslaných a místních pracovníků, dosáhnout lepšího souladu s nařízením o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a směrnicí o agenturním zaměstnávání. Klíčovou změnu návrhu představují mzdové sazby. Komise navrhuje, aby se na vyslané a místní pracovníky vztahovala stejná pravidla, tj. nikoliv jen minimální mzda, ale i různé mzdové výhody. Komise dále navrhuje, aby byly kolektivní smlouvy závazné i pro vyslané pracovníky ve všech hospodářských odvětvích (dnes jen ve stavebnictví). Návrh tak de facto zavádí nereálný princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě prosazovaný západními odborovými centrálami a zásadu rovného zacházení s místními zaměstnanci pracovních agentur (pro vyslané agenturní zaměstnance se uplatní stejná pravidla jako pro vyslané zaměstnance). Komise v neposlední řadě navrhuje, aby se pro vyslané pracovníky na déle než dva roky (dlouhodobé vyslání), vztahovala závazná pravidla na ochranu pracovního práva hostitelského členského státu.
Navrhovaná revize ohrožuje stávající kompromis mezi podporou volného pohybu služeb a přiměřenou ochranou pracovníků vyslaných v rámci přeshraničního poskytování služeb, který směrnice o vysílání pracovníků představuje. Rozděluje Evropu na východní a západní s obviněním, že nižší mzdové náklady ve východní Evropě ohrožují pracovní místa ve starých zemích EU. Paradoxně mezi země, které vysílají největší počet pracovníků, patří vedle Polska Německo a Francie, tj. dvě západní země.
V tomto ohledu je však nutné podotknout, že mzdové náklady odráží reálnou ekonomickou situaci v dané zemi, produktivitu práce, sociální a zdravotní odvody včetně daní. Mzdová politika patří do kompetence členských států, což jednoznačně vyplývá z diversity členských států a je mimochodem předpokladem zdravé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. V neposlední řadě je potřeba upozornit, že mzdové náklady nejsou jediným a mnohdy ani ne rozhodujícím faktorem, který určuje konkurenceschopnost poskytovatelů služeb. Revize směrnice navíc nezohledňuje výdaje, které zaměstnavatelům vznikají při vysílání jejich pracovníků (ubytování, připojištění, doprava, stravné atp.).
K samotnému procesu přijímání legislativního návrhu je nutno podotknout, že Komise nejednala dle standardních pravidel a opomenula konzultovat iniciativu před jejím zveřejněním se sociálními partnery.
Přestože má Komise zájem odstranit některé nedostatky při provádění směrnice 96/71/ES, je s podivem, že tak učinila v době, kdy nebyla plně transponována směrnice o jejím prosazování 2014/67/EU z 15. května 2014 (termín pro implementaci do národní legislativy je 18. června 2016). Prováděcí směrnice by měla zajistit lepší ochranu vysílaných pracovníků a transparentnější a předvídatelnější právní rámec pro pracovníky ve službách. Prováděcí směrnice se zaměřila zejména na tzv. společnosti P.O. Box, a tudíž lepší kontrolu, zda se jedná o skutečné vyslání. Definuje také seznam vnitrostátních kontrolních opatření, jež jsou považována za odůvodněná a přiměřená. V neposlední řadě prováděcí směrnice vyžaduje, aby vysílaní pracovníci ve stavebnictví mohli vedle nebo místo zaměstnavatele činit odpovědným příjemce služby, jehož je zaměstnavatel přímým poskytovatelem služby, za neproplacené čisté odměny odpovídající minimální mzdě.
S ohledem na stanovený termín transpozice v polovině letošního roku je velmi předčasné přijímat jakákoliv opatření předtím, než budou známy výsledky nedávno přijatého právního prostředku. Proto je unáhlená reakce Komise poněkud překvapující. Bylo by zajisté vhodnější vyčkat na výsledky této implementace a následně rozhodnout, zda jsou případně další opatření nutná.
Navržená úprava směrnice 96/71/ES byla vyvolána starými členskými státy EU, které chrání domácí pracovní místa, jež mnohdy nelze na domácí scéně obsadit z různých důvodů. V případě schválení navržené novelizace povede nová úprava k vytvoření reálné bariéry na vnitřním trhu mezi Západem a Východem. Pro české zaměstnance může znamenat ztrátu pracovního místa v důsledku nemožnosti poskytovat služby přeshraničně, a paradoxně zajistí zachování, či dokonce růst stávajícího mzdového diferenciálu napříč Evropou než reálnou konvergenci mezd jako přirozenou průvodní charakteristiku integrace ekonomik členských zemí EU.
Poslední obavou je, že nákladnost dodržování pravidel může vést k masivnějšímu obcházení nové restriktivní regulace cestou neohlášené práce nebo účelového zastírání zaměstnaneckého vztahu jakoby samostatnou výdělečnou činností.
Alena Mastantuono, ředitelka CEBRE - České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu
Zdroj: www.komora.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
