To u řady polských politiků vyvolává nevoli. Podle konzervativně národoveckého politika Pawla Kowala se Evropa vrací do období, kdy několik silnějších států rozhoduje o osudech slabších. Jednat o takových záležitostech jako je bezpečnost a humanitární situace na Ukrajině bez účasti Evropské unie, Spojených států a zainteresovaných zemí, jako je Polsko, je vykročením špatným směrem.
Ještě dál šel ve své kritice šéf postkomunistického Svazu demokratické levice Leszek Miller. Ten dodal, že by se jednání, která proběhla o víkendu v Berlíně, měla napříště konat ve Varšavě. Polsko by se mělo stát arbitrem a nikoli jednou ze znepřátelených stran za jednacím stolem.
To že k jednáním nebyl opakovaně pozván šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski je důkazem jistého úpadku polské politiky a zároveň porážkou předsedy polské vlády Donalda Tuska. Už proto, že byla Varšava v nedávné minulosti chápána jako jakýsi velvyslanec celé Evropské unie na Ukrajině.
Polští politici dodávají, že právě Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, na východě země bojují separatisté, vyzbrojeni ruskou výzbrojí a nutno připomenout, že i Polsko má s Ruskem společnou hranici. A proto by se Poláci měli podobných jednání účastnit.
Proč není na jednání zván Radoslaw Sikorski, čehož si všímají i německá média, která připomínají, že to byl právě on, kdo přesvědčil radikální ukrajinské odpůrce tehdejšího prezidenta Janukovyče, aby na dohody přistoupili, jinak, že bude výjimečný stav a všichni zemřou?
Některé zdroje poukazují na ne příliš vřelé vztahy mezi ruským ministrem zahraničí Lavrovem a jeho polským protějškem. A také polskou odposlechovou aféru, která Sikorského do značné míry zkompromitovala, což snížilo i jeho šance na zvolení do čela diplomacie Evropské unie. Kdo ví.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění se většina Poláků bojí Ruska. Přes 60 procent dotázaných Poláků nepochybuje o tom, že se Rusko snaží posílit svůj vliv ve východní Evropě, což je pro Polsko krajně nebezpečné.
Na Slovensku si to myslí 57 procent lidí, v Česku pak polovina dotázaných v Maďarsku 48 procent. Téměř 80 procent lidí v dotazovaných zemí si myslí, že by se v konfliktu měla angažovat OSN, Evropská unie a 57 procent by uvítalo i angažmá Spojených států.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
