Zatčení se měli podílet na zavraždění jednoho tisíce obyvatel Srebrenice v lokalitě Kravica na okraji města. Ostatky obětí největšího masakru v Evropě od druhé světové války byly později identifikovány v masových hrobech v okolí.
Je to vůbec poprvé, co se Srbsko odhodlalo řešit případy přímých účastníků masového vraždění ve Srebrenici. Dosud se před soud dostaly pouze osoby, které se podílely na přepravě srebrenických Bosňáků z města na místa poprav.
Jak řekl hlavní žalobce srbského úřadu pro vyšetřování válečných zločinů, Srbsko tak vysílá jasný signál, že ani oběti, ani pachatelé srebrenického masakru nebudou zapomenuti. Srbské úřady se nikdy nezabývaly zločinem takového rozsahu.
Nejznámějším dnes zatčeným je muž s přezdívkou řezník Nedžo, který se po bosenské válce stal v Srbsku úspěšným podnikatelem. Ten údajně osobně zabil minimálně 20 lidí a nařídil povraždění stovky dalších. Celkem se přímo, nebo nepřímo podílelo na vyvražďování ve Srebrenici okolo 20 000 lidí.
Připomeňme, že bosenské město Srebrenica bylo pod ochranou nizozemských jednotek OSN. Ty ale na útok mnohatisícové přesile nedokázaly účinně reagovat. V Nizozemsku existuje v souvislosti s působením jeho vojáků ve Srebrenici národní trauma.
Nezabránili totiž ani vydání osob, které se skrývali pod jejich ochranou v objektech OSN, bosenskosrbským silám. Ukázala se tehdy neúčinnost mise Spojených národů v zemi, což později vedlo k jejímu nahrazení jednotkami IFOR, později SFOR s mnohem většími pravomocemi.
Po dobytí města vzkazoval tehdejší velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič prostřednictvím televize, že Srebrenici daruje srbskému národu a že jde o definitívní historickou odvetu Turkům za ovládání velké části balkánského území.
Generál Mladič a někdejší prezident bosenských Srbů Radovan Karadžič jsou v tuto chvíli souzeni před tribunálem OSN pro zločiny v bývalé Jugoslávii v Haagu. Oba dva byli zatčeni srbskými úřady po šestnácti, respektive 13ti letech skrývání.
Zatímco zatčení sedmi bývalých bosenskosrbských policistů přivítaly úřady Bosny a Hercegoviny, předsedkyně organizace Srebrenické matky, která sdružuje pozůstalé po vyvražděných mužích konstatovala, že jde o pozdní akci a že tak jako tak už dlouhodobě soudům a dalším orgánům spravedlnosti nedůvěřují.
Jistou skepsi zmíněného sdružení lze chápat. Životy zavražděných příbuzných nelze vrátit. Srebrenické matky se dožadovaly u různých institucí radikálnějších postupů spravedlnosti již více než desetiletí.
Nicméně ač srbské orgány začaly se zatýkáním přímých vrahů ze Srebrenice až po téměř dvaceti letech, domnívám se, že v takových případech není v uvozovkách nikdy pozdě.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
