Dovolte, abych vám představila zprávu o své činnosti za rok 2015. Sestavili jsme ji se svými kolegy tak, aby z ní mohli čerpat odborníci, tedy také poslanci a senátoři, ale i veřejnost. Krom různých přehledů jsme využili evidenci stanovisek ochránce volně dostupnou na našem webu. Místo dlouhých právních textů proto zpráva stručně objasňuje podstatu jednotlivých problémů a jejich řešení. A jediným kliknutím, pokud jste samozřejmě v elektronické verzi, se dostanete k plnému textu případů.
Zpráva se tradičně věnuje legislativním doporučením v Poslanecké sněmovně, uplatněným zvláštním oprávněním, statistice a poznatkům z jednotlivých oblastí státní správy. Netradiční je pouze sdružení témat podle jednotlivých pracovních týmů, které jsme tentokrát ve zprávě také představili, systematickým návštěvám zařízení, tedy ochraně před špatných zacházením. Dále statistice a zjištěním z oblasti rovného zacházení a ochrany před diskriminací. A také samozřejmě hospodaření a aktivitám kanceláře jako takové.
Teď shrnu to nejdůležitější. Jsem ráda, že byla vyslyšena většina legislativních doporučení ochránce za roky 2013 a 2014. Devět z patnácti doporučení se již nějakým způsobem odrazilo v právním řádu, nebo se na změně pracuje. Mrzí mě, že nám stále chybí zákon o opatrovnictví, který by zlepšil postavení a ochranu osob omezených ve své svéprávnosti.
Také mě mrzí, že advokát jako soudem určený kolizní opatrovník dítěte nadále nemůže nahlížet do dokumentace vedené orgánem sociálně-právní ochrany dětí a nemůže tak řádně hájit zájmy dítěte.
Za rok 2015 předkládám pět nových a jedno staronové doporučení. Jsem přesvědčena o nezbytnosti zajištění skutečně kvalitní péče o seniory zakotvením minimálních materiálních a personálních požadavků na zařízení pobytových sociálních služeb. Je také třeba odstranit zbytečné překážky čerpání rodičovského příspěvku a odstranit znevýhodnění zaměstnanců, kteří nedosáhnou minimální mzdy, protože pracují na zkrácený úvazek při placení zdravotního pojištění.
V loňském roce jsem se také dvakrát obrátila na vládu a předložila svá doporučení. Vláda vyhověla doporučení zlepšit dostupnost služeb sociální péče a uložila některé úkoly ministryni práce a sociálních věcí v této souvislosti. Jen tak totiž lze předcházet špatnému zacházení se seniory a lidmi s duševní poruchou v dosavadních neregistrovaných zařízeních, tedy v ubytovacích zařízeních, jež tyto služby poskytují bez oprávnění a tedy bez pravidelné kontroly.
Zjednodušeně řečeno. Pokud nebude dost řádných legálních služeb, budeme se potýkat s fenoménem podivného podnikání v této oblasti. V roce 2015 jsme obdrželi 7 541 stížností. Zásadní, důležité a pozitivní je, že stále více lidí ví, čím se může ochránce zabývat. To znamená 64 % loňských podnětů, a je to nejvíc v historii, spadalo do působnosti veřejné ochránkyně práv.
Mohli jsme se jimi tedy podrobně zabývat.
Tradičně nejvíce lidí, asi čtvrtina všech, potřebovala pomoc v oblasti sociálního zabezpečení, tedy s důchody, ať invalidními nebo starobními a s dávkami. Vyřídili jsme celkem 7679 podnětů a ukončili jsme 884 zahájených šetření. Z toho ve dvou třetinách případů jsme zjistili pochybení úřadů. Je třeba říci, že úřad většinou pochybení sám napravil. Pouze v 17 případech jsem musela vyrozumět nadřízený úřad nebo informovat veřejnost.
Loňský rok byl také desátým rokem činnosti ochránce, jako národního preventivního mechanismu. Již 10 let zajišťujeme ochranu lidí před špatným zacházením tím, že pravidelně navštěvujeme zařízení, v nichž jsou lidé omezeni na svobodě, a to v důsledku závislosti na péči i z rozhodnutí veřejné moci, a navrhujeme opatření ke zlepšení podmínek.
V roce 2015 jsme dokončili systematické návštěvy ubytovacích zařízení poskytujících péči bez náležitého oprávnění. Prostřednictvím souborné zprávy o těchto návštěvách jsme informovali a varovali odbornou i širokou veřejnost. Zprávu jsme předložili všem dotčeným státním orgánům včetně orgánů činných v trestním řízení. Obrátila jsem se, jak jsem již podotkla, také na vládu. O dohledu nad omezováním osobní svobody jsme vydali samostatnou výroční zprávu.
V loňském roce jsme také obdrželi 379 podnětů s námitkou diskriminace. Pouze osm z uzavřených případů jsme posoudili jako diskriminaci. To však neznamená, že k diskriminaci nedochází. V některých případech chybějí dostatečné důkazy. Z našeho výzkumu také vyplynulo, že se většina obětí diskriminace nebrání. Nevěří, že se domohou nápravy, nemají dost důkazů anebo se dokonce obávají zhoršení své situace.
Jsem přesvědčena, že za stejnou práci by lidé měli dostat stejnou odměnu. Proto jsme se loni soustředili na téma rovného odměňování mužů a žen i osob se zdravotním postižením. Také v oblasti ochrany před diskriminací jsme vydali samostatnou výroční zprávu.
Chci říci, že nic z toho bych já a můj zástupce nezvládli, kdybychom neměli spolupracovníky. Kancelář v loňském roce pracovala se 132 zaměstnanci, z toho 99 se jich přímo věnovalo odborným úkolům ochránce. Kancelář hospodařila s rozpočtem 112 mil. korun.
Vážené dámy a pánové. Snad vám výroční zpráva srozumitelně přiblíží naši práci a napomůže prohloubení naší spolupráce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
