Masarykova slova posilují ideu sociálního státu. O jeho udržitelnosti existují pochybnosti, i když řada výzkumů přináší důkazy o jeho vlivu nejen na sociální soudržnost, ale i na ekonomický rozvoj.
Míra sociální nerovnosti v Evropě však dosáhla v současné době míru nerovnosti v USA. Příčina je v nerovnosti mezi státy, ne uvnitř jednotlivých států. V Evropě se přitom proces konvergence zastavil. V souvislosti s migrací a jejími příčinami a důsledky se diskutuje, nenastala-li doba, kdy bude nutné stejně jako zahraniční a bezpečnostní politiku řešit i problematiku práce a sociálních věcí společně. Není myslitelné, aby například sociální dávky migrantům v západních zemích byly vyšší než minimální či dokonce průměrné mzdy v zemích postkomunistických. To migranti dobře vědí.
Cesta ke snížení nerovnosti vede hlavně přes růst minimální mzdy, která by u nás podle odborů měla činit 40 procent mezd průměrných. Také růst produktivity práce by měl být spojen s adekvátním odměňováním. Dalšími nástroji jsou daňová a penzijní politika a přístup ke vzdělání.
Daně nejsou útokem na svobodu, ale podmínkou svobody. Ve zvyšování platů by měla u státních zaměstnanců jít příkladem vláda, protože na tento krok reaguje i soukromá sféra. Boj s nerovností se týká zejména postkomunistických zemí.
Například Lotyšsko, které kdysi jako součást Sovětského svazu zažilo demotivační nivelizaci v odměňování, po vstupu do eurozóny má nejvyšší sociální nerovnost v Evropě.
Naše odbory proti nerovnosti bojují pod heslem Konec levné práce v České republice!
Západoevropské země nás obviňují ze sociálního dumpingu. Přitom k němu podstatnou měrou přispívají. V jejich dceřiných firmách u nás jsou mzdy ne o pár procent nižší, ale i mnohonásobně. Často přitom prosperují jen díky naší práci, ale benefity si ponechají.
V Německu je hodinová mzda trojnásobná. Podle dosavadních trendů se na stejnou úroveň dostaneme za sto let.
Před každou demokratickou vládou, zaměstnavateli a odbory je úkol zajistit takové odměňování, které by motivovalo k efektivnímu pracovnímu výkonu, ale zároveň nevedlo k takové sociální nerovnosti, od které není daleko k sociálním nepokojům až k úsilí změnit politický systém. Sociální nerovnost byla, je a vždy bude základním problémem lidstva.
Autor je sociolog a publicista.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
