Antonín Rašek: Demokracie je buď sociální, nebo žádná

27.04.2016 13:08

Pátráte-li v paměti, kdo to mohl říct, tak to byl T. G. Masaryk. Premiér Bohuslav Sobotka slíbil, že migrace naši životní úroveň neohrozí. Nebude to nejjednodušší. Zvláště chce-li vláda navíc vymanit z pásma chudoby dalších sto tisíc našich občanů.

Antonín Rašek: Demokracie je buď sociální, nebo žádná
Foto: Hans Štembera
Popisek: Chudoba, ilustrační foto.

Masarykova slova posilují ideu sociálního státu. O jeho udržitelnosti existují pochybnosti, i když řada výzkumů přináší důkazy o jeho vlivu nejen na sociální soudržnost, ale i na ekonomický rozvoj.

Míra sociální nerovnosti v Evropě však dosáhla v současné době míru nerovnosti v USA. Příčina je v nerovnosti mezi státy, ne uvnitř jednotlivých států. V Evropě se přitom proces konvergence zastavil. V souvislosti s migrací a jejími příčinami a důsledky se diskutuje, nenastala-li doba, kdy bude nutné stejně jako zahraniční a bezpečnostní politiku řešit i problematiku práce a sociálních věcí společně. Není myslitelné, aby například sociální dávky migrantům v západních zemích byly vyšší než minimální či dokonce průměrné mzdy v zemích postkomunistických. To migranti dobře vědí.

Cesta ke snížení nerovnosti vede hlavně přes růst minimální mzdy, která by u nás podle odborů měla činit 40 procent mezd průměrných. Také růst produktivity práce by měl být spojen s adekvátním odměňováním. Dalšími nástroji jsou daňová a penzijní politika a přístup ke vzdělání.

Daně nejsou útokem na svobodu, ale podmínkou svobody. Ve zvyšování platů by měla u státních zaměstnanců jít příkladem vláda, protože na tento krok reaguje i soukromá sféra. Boj s nerovností se týká zejména postkomunistických zemí.

Například Lotyšsko, které kdysi jako součást Sovětského svazu zažilo demotivační nivelizaci v odměňování, po vstupu do eurozóny má nejvyšší sociální nerovnost v Evropě.

Naše odbory proti nerovnosti bojují pod heslem Konec levné práce v České republice!

Západoevropské země nás obviňují ze sociálního dumpingu. Přitom k němu podstatnou měrou přispívají. V jejich dceřiných firmách u nás jsou mzdy ne o pár procent nižší, ale i mnohonásobně. Často přitom prosperují jen díky naší práci, ale benefity si ponechají.

V Německu je hodinová mzda trojnásobná. Podle dosavadních trendů se na stejnou úroveň dostaneme za sto let.

Před každou demokratickou vládou, zaměstnavateli a odbory je úkol zajistit takové odměňování, které by motivovalo k efektivnímu pracovnímu výkonu, ale zároveň nevedlo k takové sociální nerovnosti, od které není daleko k sociálním nepokojům až k úsilí změnit politický systém. Sociální nerovnost byla, je a vždy bude základním problémem lidstva.

Autor je sociolog a publicista.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 352. díl Oswald Spengler - Myšlenky

13:04 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 352. díl Oswald Spengler - Myšlenky

Oswald Spengler, německý filosof dějin (25. května 1880, Blankenburg – 8. května 1936, München), do …