Známá je svými provokativními texty s tématy nového výkladu svatých islámských textů s cílem ukázat ženy jako nezávislé bytosti a v tomto duchu reinterpretovat i čtení Koránu. Před pár týdny vystoupila v Praze na konferenci „Překonávání globálních hrozeb: Posilování interkulturního dialogu, stability a míru“, kterou pořádalo Centrum globálních studií a Orientální ústav Akademie věd ČR spolu s velvyslanci muslimských zemí u nás pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR. Literární noviny využily příležitosti k rozhovoru, který byl publikován v příloze Harmonie života.
Témata vašich seminářů, kterými jste se stala známá, a to nejen v arabském světě, propojují islám s feminismem. Je to spojení vůbec možné?
Má letitá výzkumná činnost se zaměřuje na problematiku postavení žen v islámu. Mohli bychom to nazvat muslimským feminismem, protože se jedná o to, jak uplatňovat práva v muslimském světě. Ano, muslimský feminismus je možný, protože ve světě existují různé formy feminismu. Existují univerzální hodnoty feminismu, které jako ženy sdílíme, ale i různé modely v závislosti na kontextu, v němž žijeme. Např. ve Francii existují vedle sebe radikální feminismus, liberální, republikánský či marxistický feminismus atd. A feminismus Spojených států je odlišný od evropského existencí tzv. blackfeminismu. Tak jako existuje feminismus arabský, asijský, atd., tak existuje náboženský feminismus, proč ne, nic tomu neodporuje. V Latinské Americe existuje feminismus osvobozování se z křesťanských dogmat, feminismus domorodých indiánských kmenů. Židovský svět má svůj feminismus, a tak my jako muslimové máme právo na náš feminismus, který sdílí všeobecné hodnoty rovnosti, důstojnosti a emancipace, ale má svůj konkrétní model, protože náboženství islámu hraje ve společnosti důležitou roli.
Co je pro tuto podobu feminismu typické?
Islámský feminismus zaznamenal v posledních několika letech výrazný vliv i výsledky. V principu nám jako ženám byly zakazovány ve jménu islámu různé věci, ve skutečnosti jsme byly vytěsňovány a diskriminovány mužským pojetím náboženských výkladů. Dnes má ale mnoho žen na celém světě přístup k poznání svatého písma. Mnohé z nich se vzdělávaly hlubokým studiem teologie a zjistily, že to není písmo boží, které je zdrojem jejich diskriminace, ale patriarchální výklad biblických zdrojů ze strany mužů, kteří si monopolizovali náboženské znalosti svátosti. Je to přesně to, co se dělo a děje i ve všech ostatních náboženstvích, nejen v islámu! Misogynie, tedy nenávist k ženám, je univerzální, není nikterak rezervována některým kulturám!
V jakém kontextu fungujete se svou tematikou vy osobně?
Jsem ředitelkou centra ženských studií přidruženého k náboženské instituci, kde se snažíme nabourat celý tento diskriminační výklad vůči ženám skrze historii a ukázat alternativy prostřednictvím četby v kontextech a osvícení. Jsem také členkou mezinárodní sítě s názvem Mussawah, která sdružuje muslimské feministky z různých zemí, které se snaží na akademické půdě i mimo ni bojovat za práva žen a za rovnost a spravedlnost v muslimském světě.
Čím se liší postavení marockých žen v arabském světě?
Marocké ženy mají dnes zvláštní a výjimečné postavení v rámci arabsko muslimského světa. Podobná situace je snad jen v Tunisku. Od roku 2004 existuje zásadní reforma zákona o rodině, kdy oba manželé jsou společně zodpovědní za rodinu (zatímco předtím byl hlavou rodiny muž). O rozvod mohou požádat oba z manželů a množství diskriminačních zákonů bylo zrušeno. Nová ústava z roku 2011 poprvé úplně zrovnoprávnila muže a ženy. To jsou hlavní a mimořádné pokroky pro marocké ženy, přestože je třeba stále bojovat za mentální proměnu názorů, které často odolávají kulturním zvyklostem. A to je práce feministických sdružení, občanské společnosti a také našeho Centra ženských studií, kdy se snažíme dokázat, že všeobecná práva žen a muslimská kultura nejsou neslučitelné.
Sama prosazujte tzv. třetí cestu. Jak se dá popsat?
Třetí cesta je model, který se pohybuje mezi tuhou tradicionalistickou verzí islámské vize a pokrokovými přístupy, které odmítají jakýkoliv odkaz na náboženství. Žijeme v zemi, kde náboženská identita tvoří velmi silný základ společnosti a je důležité vzít v úvahu islámské principy rovnosti, spravedlnosti a čestnosti, které ale byly bohužel zhmotněny patriarchálními výklady, což vedlo k přiřčení veškerého práva ve prospěch mužů. Reformní podání se nyní snaží dokázat opak a ukázat, že žena může být muslimkou i moderní ženou, a že se může domáhat rovného zacházení ve jménu duchovnosti a muslimské identity.
Vaše texty jsou často provokující, zaujalo mně, že podle vašeho čtení islámský Adam je prostě jen lidská bytost, nemá žádný rod a že islámské učení má větší pochopení pro ženy, než se všeobecně uznává. Jste ale určitě i kritizována za takové pojetí?
Ano, samozřejmě jsem kritizována, a to především ze strany tradicionalistických konzervativců, kteří odmítají rovnost a pro něž je žena i nadále bytost podřazená mužům podle jejich náboženské vize. Naštěstí ale většina uznává kompromis v oné třetí cestě, která spojuje všeobecná práva a duchovní rozměr života pro obě pohlaví.
Vy sama prosazujete dialog jako hlavní cestu k dorozumění. Z čeho vycházíte?
Dialog je zásadně důležitý. Napomáhal kultivovat mezilidské i mezinárodní vztahy už od starověku. Tak, jako funguje dialog mezikulturní, aby bylo možné překonat předsudky a stereotypy, totéž dělá dialog intra kulturní mezi ženami, muži, mladými lidmi z různých částí společnosti. Když hovoříme s ostatními, boříme pomyslné bariéry. Můj princip vedení dialogu vychází ze vzoru velkého učence Averroa, který řekl, že každý dialog musí být veden se třemi základními zásadami:
1. znát kontext svého spoluřečníka;
2. respektovat právo na rozdíl
3. zahájit dialog vzájemným respektem a úctou.
Jak se díváte na postoj současné Evropy k islámu?
Bohužel v Evropě existuje nenávist vůči islámu. Příčinou je několik faktorů: geopolitické hledisko, příliv uprchlíků, sociálně-ekonomická krize. Upřímně si ale nemyslím, že všechny země EU jsou rasistické. A jak si vyložit tento odmítavý postoj? Je to zejména strach a nezájem o ostatní z vnějších států. Na druhé straně by bylo užitečné, aby se muslimové v Evropě více snažili oslovit ostatní, aby více komunikovali, sdíleli problémy s lidmi, mezi nimiž a s nimiž žijí a především, aby byli plnoprávnými občany, a tedy milovali zemi, která je přijala.
Jak si vysvětlujte fakt, že mezi extremisty i teroristy jsou i Maročané?
Většina Maročanů, kteří patří mezi teroristy jsou mladí Evropané, kteří jsou sice marockého původu ze strany svých rodičů či prarodičů, ale většina z nich se narodila, žila a studovala v Evropě, v zemích, kde terorismus není součástí kultury! Násilí je všeobecnou pohromou a není vlastní žádné kultuře. Pokud si toto neuvědomíme, vytváříme podhoubí rasismu a islamofobii. V současné době umírá na terorismus více lidí v muslimských zemích světa! Musíme se zapojit do boje proti terorismu nikoli stigmatizací druhých, ale hledáním společného řešení. Musíme bojovat proti terorismu ve jménu našeho lidství a ve jménu lidské solidarity.
Může být konference toho druhu, která se konala v Praze, skutečnou reálnou pomocí v řešení problémů tohoto světa?
Z mého úhlu pohledu ano. Otevřela dialog, který bude pokračovat. Byla jsem velmi dojatá upřímností otázek položených českými účastníky konference a jejich potřebou pochopit muslimský svět. Teď je řada na nás, abychom vyvrátily nespočetné předsudky mezi arabsko-muslimským světem a Západem. Naše centrum mezináboženského dialogu v rámci instituce, která se nazývá Rabita, pořádá v listopadu v Marakéši světové fórum týkající se otázek náboženské svobody a uvědomění, které na pražskou konferenci nepřímo navazuje.
Dr. Asma Lamrabet, lékařka, spisovatelka a propagátorka mezikulturního dialogu působila řadu let jako lékař-dobrovolník ve Španělsku a Latinské Americe. Během svého působení v Chile a Mexiku přišla do kontaktu s teologií osvobození, což ji přivedlo ke zkoumání vlastního náboženství. Od roku 2011 je ředitelkou Centra studií pro záležitosti žen v islámu pod záštitou krále Muhameda VI. Je autorkou pěti knih ve francouzštině a pořádá mezinárodní semináře pro ženy napříč třemi světovými náboženstvími.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
