Jana Bobošíková, Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura podali stížnost, když se ukázalo, že ministerstvo vnitra (které podpisy prověřuje) chyby z posuzovaných vzorků neprůměrovalo, ale sčítalo.
První přímá prezidentská volba v Česku je v počátečním stadiu, ale už teď hrozí, že skončí jako fraška. Zákon připouští různé výklady, což působí zmatky. A ministerstvo vnitra je v posuzování pravosti podpisů nevídaně přísné. Natolik, že to překračuje hranice logiky. Což je v tomto případě na škodu, neboť: až se povede nějakého kandidáta zvolit, na jeho vítězství nutně padnou stíny vyřazených, kteří budou právem tvrdit, že to celé nebylo úplně košer.
Je v tom cosi ryze českého. Naši sousedé Poláci mají vtip o tom, jaký je rozdíl mezi nimi a Němci. Ti mají podle vtipu schopnost ukázat, že každý systém funguje, zatímco Poláci mají schopnost ukázat, že žádný systém nefunguje. Kdybychom to doplnili o naši maličkost, mohli bychom dodat, že my Češi zase umíme vnášet do každého systému spoustu legrace.
Když volil prezidenta parlament, mnoho lidí trpělo pocitem naprosté frašky, nota bene v přímém přenosu. Stačí si vzpomenout na nekonečné přetahování v roce 2008, jež začalo celodenní debatou nad procedurami, především nad otázkou, zda se má hlasovat veřejně nebo tajně. Tehdy se zdálo, že důstojnost vykazuje už jen místo, kde vše odehrávalo – Španělský sál Pražského hradu.
Ostatně, právě smíšený dojem z tehdejší volby se stal jedním z důvodů, proč máme nyní lidové hlasování. Odnepaměti se přitom řeší otázka, zda se lépe rozhoduje lid nebo jeho volení zástupci. Odpověď není jednoznačná. Ale po příští prezidentské volbě budeme mít aspoň obě zkušenosti a můžeme tudíž srovnávat.
Prezident u nás nemá rozhodující moc, ale jeho funkce má autoritu. Lidové hlasování by ji mělo posílit. A dobrá zpráva je, že do volebních místností se chystá na zdejší poměry nevídaný počet lidí. Šance se ale může zbytečně utopit ve sporech o místo trvalého pobytu podepsaných (což nemá jasné ani jeden z kandidátů), nebo v lamentování nad podivnou matematikou ministerstva. Stane-li se to, bude to škoda. I když naplníme další systém spoustou legrace.
Komentář zazněl v pořadu Křesťanský týdeník na stanici ČRo 1 - Radiožurnál
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
