Dominik Rusinko: OPEC+ pokračuje v těžebních škrtech. Kdo je vítěz a kdo poražený?

02.07.2019 12:21

Producentské státy kartelu OPEC včera oficiálně potvrdily prodloužení dohody na omezení těžby o dalších devět měsíců.

Dominik Rusinko: OPEC+ pokračuje v těžebních škrtech. Kdo je vítěz a kdo poražený?
Foto: Archiv
Popisek: Ropný vrt

Šlo vlastně o formální razítko na politickou dohodu mezi ruským prezidentem Putinem a saúdským princem bin Salmánem, kteří oznámili pokračující těžební škrty v rozsahu 1,2 mil. barelů denně jako hotovou věc již na víkendovém summitu G20 v Japonsku. Ropný trh s tímto scénářem fakticky počítal, proto ani cenová reakce nebyla nikterak dramatická.

Jestli je však na aktuální dohodě něco fascinujícího, pak je to pozadí jejího zrodu a následná komunikace. V obou případech se totiž potvrzuje, jak významně sílí pozice Ruska, které má v tandemu se Saúdskou Arábií klíčové slovo ohledně dalších kroků kartelu. K reálnému rozhodování o produkčních limitech tak již dochází nejen mimo oficiální strukturu OPEC, ale dokonce pod taktovou nečlenského státu, což je historicky zcela bezprecedentní situace. Z pohledu Ruska pak navíc platí, že cena za takto dominantní pozici rozhodně není přemrštěná – zatímco Saúdové redukují vlastní produkci o téměř 1 mil. barelů denně, příspěvek Ruska je necelých 300 tis. barelů denně.

Spokojenost nad včerejší dohodou pak zajisté vládne také v Texasu, centru těžby břidlicové ropy ve Spojených státech. Prodloužení produkčních škrtů by totiž mělo zajistit stabilitu cen, a to minimálně ve zbytku tohoto roku. V případě naplnění poptávkových rizik, tj. znatelného zpomalení světové ekonomiky, to pak bude zřejmě znovu OPEC, který se zhostí role „producenta poslední instance“ a odbourá případný převis ropy na trzích.

Právě neutuchající aktivita amerických producentů břidlicové ropy je však tím hlavním důvodem, proč není současný modus operandi kartelu dlouhodobě udržitelný. OPEC, respektive jeho lídr Saúdská Arábie historicky osciluje mezi dvěma operačními cíli – ochranou tržního podílu (na úkor cenového vývoje) a stabilizací cen (na úkor tržního podílu). Protežování druhého cíle má nyní za následek prudký pokles tržního podílu kartelu, který je nejnižší od počátku 90. let. Bez dostatečného podílu na ropném trhu lze však jen stěží plnit vůdčí úlohu a usměrňovat cenový vývoj. A toho se Saúdové rozhodně nebudou chtít vzdát…

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Zisk

Tvrdíte, že na zisku není nic špatného. Neprotiřečíte si? Protože byla to vaše vláda, která zavedla daň z mimořádných zisků. Naopak jsem si nevšiml, že byste nějak zásadně odstranili všudypřítomnou byrokracii, což jste před volbami slibovali. A další dotaz. Existuje podle vás nějaká hranice, kdy je ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

15:49 Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

Pondělní glosa Jiřího Weigla