Z Hradu určitě za mnou nikdo nepřijde a ani o to nestojím. Možná se nedostaví i proto, že hradní kancléř nemá bezpečnostní prověrku a prezidentova hlásná trubka zase neustále prohlíží časopis Přítomnost a hledá nějaký článek. Můj strýc pravidelně každý týden až do roku 1985, kdy odešel na věčnost, navštěvoval u nás doma svoji sestru, moji matku. Mnohé povídal i o pobytu na Strži, i o tom, jak ho K. Čapek zval k sobě nahoru, až dole zatopí v kamnech atd. Možná, že něco u nás doma pak napovídal, co od F. Peroutky vyslechl v autě během cesty, která je ze Staré huti dlouhá asi 2km a já si možná pamatuji. Hlavně to o „džentlemanovi" A. Hitlerovi...
Necítím se být ani trochu důležitým a jsem upřímně rád, že nikdo nepřijde. Přilétnou možná zase jen jakási slova. Třeba by někoho zajímalo i to, že můj strýc za sněžení 25. prosince 1938 vyrazil v automobilu, kterému říkali „smrděnka" jen do noční tmy, aby z Říčan přivezl ošetřujícího lékaře, který poté konstatoval úmrtí spisovatele. Později večer vyrazil ještě do Dobříše po tzv. „andělských schodech" pro sochaře K. Dvořáka, který sejmul spisovatelovu posmrtnou masku. Ovšem návrat se uskutečnil již okolo třetí hodiny noční, kdy na kalendáři stálo již datum 26. prosince!
Šlo by zajisté ještě mnohé vyslovit, ale uvědomuji si také smutnou předválečnou skutečnost, že i tehdy už část české veřejnosti odhodila od sebe K. Čapka a kdosi počmáral plot u vily Čapků na Vinohradech hákovými kříži. Smazával je můj strýc, šofér a zahradník K. Čapka, který se v roce 1911 narodil v jihočeských Vodňanech.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
