Úřad prezidenta považuji za jeden z nejdůležitějších, které v současnosti v politickém systému máme. Vnímám ho jako poslední instanci proti politikaření sněmovny a senátu. Senát u nás vznikl údajně jako pojistka parlamentu. Nevšiml jsem si, že bychom díky němu měli méně legislativních zmetků a paskvilů. Místo toho jsem zaznamenal, že se na domácím kolbišti stal někdy pobočkou odborů, jindy si jeho servilita vůči Bruselu nezadá s tou sněmovní. Úřad prezidenta se tak stal za poslední roky v našem systému fakticky jediným, který se ve skutečnosti zabývá opravdovou ideovou oponenturou parlamentu při schvalování zákonů. Zároveň je jediný, který z Ústavy zastupuje Českou republiku navenek. Slib prezidenta České republiky zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
Budoucnost České republiky je ze všeho nejvíc ovlivňována tím, jaké postavení si v Evropě v následujících letech dokážeme vydobýt. S ohledem na současné postoje poslanců a senátorů v této věci soustřeďuji svou pozornost u kandidátů na prezidentský post nikoli na jejich oblibu kvůli skvělému zpěvu nebo dosavadním úspěchům v podnikání, ale na jejich postoje k EU, zadlužování našeho státu, dotacím a maximální svobodě jednotlivců s minimálními zásahy státu do jejich životů. Nejsem také zastáncem nepolitické politiky. Politika není sprosté slovo a sama o sobě nemůže za to, že byla některými zneužita k vlastnímu prospěchu.
Úřad prezidenta tu podle mě nemá být od toho, aby byl prodlouženou rukou parlamentu, který si bude jist tím, že cokoli dá na papír, to prezident bez mrknutí oka podepíše. Také nesdílím názor, že bychom dalšího prezidenta měli mít nepolitického nebo politicky korektního. Přeju si naopak, aby to byla silná osobnost, jejíž názory jsou dlouhodobě čitelné, stálé, nezatížené novodobými ismy a zcela zásadně pak stojící proti politické korektnosti a relativizaci pojmů dneška.
Hypoteticky pro účel ankety předpokládejme, že se změnou podmínek volby prezidenta děláme tlustou čáru za předchozím způsobem volby a začínáme znovu podle nových pravidel. Zejména pak, když jde o tak zásadní změnu, jako je přímá volba, která není jen kosmetickou úpravou podmínek, ale mění celý volební princip. Vyjdu-li navíc z toho, že jen jediný níže uvedený kandidát se ke své kandidatuře vyjádřil, zatímco ostatní byli redakcemi vybráni bez jejich vědomí na základě různých preferencí, nevidím jediný důvod, proč by měl mezi kandidáty chybět současný prezident Václav Klaus. Kdyby nic jiného, daly by zpravodajské portály příležitost k porovnání jeho podpory v přímém souboji s těmi, které si do anket vybrali redaktoři. A protože to u nás nikdo neudělal, chopím se toho. Zbytek už je zase jen na Vás.
Cílem této ankety je tedy porovnat současnou podporu hypotetických nových kandidátů na prezidentský post v přímém souboji s podporou současného prezidenta. Chcete-li využít příležitosti a zapojit se, pak dole můžete - z každé IP adresy jen jednou. A abych nebyl podezírán z nekalých úmyslů, vyhnul jsem se dnes hodnocení jednotlivých osob (a že to chtělo v některých případech velké sebezapření ;-) a všichni jsou seřazeni abecedně, včetně Václava Klause. Podívat se na ní můžete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka
