Když šlo ovšem o něco podstatného (posuďte sami s jakými důsledky), našel si čas i na hlasování jak v senátu, tak v poslanecké sněmovně. Jako senátor stihl hlasovat například pro Lisabonskou smlouvu, nebo zákon o podpoře obnovitelné energie, zatímco v senátu chyběl vždy, když se hlasovalo o čemkoli, co bylo navrženo proti legálnosti KSČM. Jako poslanec zvládl zvednout ruku pro církevní restituce, odklonění peněz v rámci tzv. důchodové reformy do soukromých fondů, zvýšení daní, nebo pro Rozhodnutí Evropské rady – změnu čl. 136 Sml. o fungování EU, tedy pro tzv. trvalý záchranný mechanismus eurozóny (ESM).
Popojděme o kousek dál, ať nejsme jen u hlasování pro ztrátu naší suverenity, nebo pro náklady současné i příštích generací na enviromentalistické šílenství.
Zatímco například Mezinárodní mírový výbor v Ženevě, který sdružuje cca 300 organizací z celého světa, a který sám v roce 1910 obdržel Nobelovu cenu míru, kritizoval poslední udělení této ceny Evropské unii, jejíž členské státy vojensky zasahují v jiných suverénních státech světa a dodávají zbraně do míst válečných a občanských konfliktů, uvítal Karel Schwarzenberg udělení této ceny slovy ´EU je velké mírové dílo´. Z pozice ministra zahraničí přitom prosadil v březnu roku 2011 při jednání NATO naše hlasování pro vojenský zásah v Libyi a několik let před tím, v roce 2007, hlasoval na zasedání Valného shromáždění OSN proti návrhu, který měl za cíl omezení dopadů použití zbraní a munice z ochuzeného uranu. Uznání Kosova a postavení se tím proti jednomu z mála národů, Srbům, který stál historicky na naší straně, to je jen další z mnoha podobných kapek.
Nikoli podle slov před druhým kolem prezidentských voleb, ale podle jeho dřívějších hlasování poznáte ho. Já za sebe děkuji za nabídku, ale nechci.
Psáno pro blog idnes.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka