Papež Benedikt XVI. využil půlnoční mše a opět vyslal svá poselství. „Jsme zcela zaplněni sebou samými, a to natolik, že už nezbývá místo pro Boha. A proto také není místo ani pro jiné, děti, chudé, cizince. Nezatracujeme tak samotného Boha? Náboženství může onemocnět, pokud si člověk myslí, že sám může vzít do svých rukou Boží záležitosti a učinit z Boha svoje soukromé vlastnictví.“ Podle Benedikta XVI. odmítnutí Boha mír světu nevrátí. Když prý zhasne Boží světlo, zhasne i Boží důstojnost lidstva.
Mám plné zuby jakýchkoli snah o ovládání jiných a už z principu je mi jedno, zda se jedná o světové organizace typu OSN, Světová banka, kluby mezi sebou vyvolených typu Bilderberg, environmentalistická uskupení pro boj s čímkoli, politiky na národních úrovních, nebo institucionalizované víry v bohy jakéhokoli náboženství. Ve jménu všech totiž v minulosti umírali lidé, umírají i dnes, a pokud se té závislosti nezbavíme, budou umírat i v době budoucí. Lidé se modlí ke svým bohům, když usedají do humanitárních bombardérů nebo vyvážejí zbraně, modlí se k bohům, když vypalují kostely, vyhazují do povětří autobusy s dětmi, umísťují nervový plyn do metra, nebo ubíjejí k smrti jinak věřící. Samostatnou kapitolou je pak zneužití víry v bohy při násilné instalaci systémů s jednou vírou do systémů s jinou vírou.
Nesouhlasím s papežem Benediktem XVI., když říká, že odmítnutí Boha mír světu nevrátí. Mír na světě totiž nikdy nebyl a v převážné většině právě z důvodu existence víry v bohy. Možná měla taková víra své opodstatnění v době, kdy si lidé neuměli vysvětlit různé děje a skutečnosti a bylo potřeba je skrze jistou formu nadvlády udržovat jako stádo v určitém směru. V kontextu vývoje lidstva mi to připomíná onu větu z počátku devatenáctého století: „Všechno už bylo vynalezeno a nic nového už nelze objevit“. Jsem hluboce přesvědčený, že absence víry v různé bohy by naopak pomohla k tomu, aby ve světě umíralo podstatně méně lidí v jejich jménu. Stejně jako jsme od té doby, kdy padla věta o nemožnosti objevit něco nového, objevili nejvíce za dobu existence lidstva.
Právě institucionalizace víry stojí za její privatizací do rukou mocných a skrze ně byla a je zneužívána v prospěch úzké skupiny lidí. Na rozdíl od Benedikta XVI. tedy říkám: Buďme zcela zaplněni sebou samými, a to proto, že jedině silný jedinec, neodkázaný na druhé, může být tolik žádoucím vzorem a příkladem pro další, neboť jen silný jedinec, jistý si sám sebou, může najít skutečné a jistě žádoucí místo v sobě pro jiné, děti, chudé, i cizince – a nikoli místo, které mu tam bude hledat někdo jiný. Kéž by všechna institucionalizovaná náboženství zanikla a člověk sám vzal konečně do svých rukou všechno to, co mu jiní vnucovali, a co on mnohdy jen z neznalosti a nedostatku víry v sám sebe přijal, jako Boží záležitosti. Víra v sám sebe je nejsilnějším motorem všech změn.
Psáno pro blog idnes.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka
