Ivan Bednář: Chapadla byrokratické chobotnice

18.12.2017 20:40

Kromě tradičního nákupního shánění dárků, pečení cukroví a zabíjení ryb čeká letošní rok občany ještě jedna nepříjemná povinnost. Výměna řidičských průkazů.

Ivan Bednář: Chapadla byrokratické chobotnice
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto

Státní byrokracie se považuje za jakéhosi všemocného lenního pána, který svým vazalům milostivě dovoluje řídit auto, parkovat na vymezeném místě, podnikat, vyrábět zboží, pěstovat, prodávat, kouřit, pít, vysílat, pronajímat… a hlavně za všechno platit.

S blížícím se koncem roku stát zjišťuje, že si čtvrt milionu lidí ještě nevyměnilo starý řidičský průkaz za nový. Pokud bude řidič přistižen, že si řidičák nevyměnil, napaří mu stát pokutu 5 000 korun nebo v horším případě mu policista zakáže další jízdu. Úřady pochopitelně spustí kampaň o nezodpovědných občanech, kteří nechávají všechno na poslední chvíli, o obětavých úřednících, kteří musí sloužit přes čas, blablabla.

Vinen je ale stát sám. Výměna řidičských průkazů se u nás totiž stále odehrává jako v dřevních dobách byrokratického absolutismu. Navzdory vzletným slovům o zavádění e-governmentu není stát schopen zajistit moderní způsob výměny prostřednictvím internetu. Původně měly miliardy z evropských peněz v Česku pomoci zpřístupnit a zrychlit internet i na odlehlém venkově. Už teď je ale jasné, že se k tomu určených 14 miliard korun nezvládne vyčerpat a prostředky se budou muset použít na něco jiného. Pokud o ně stát nechce přijít.

Jak by bylo pohodlné, kdyby si žadatel mohl v klidu doma vyplnit žádost, odeslat ji e-mailem příslušnému úřadu a během krátké doby by mu doporučenou poštou přišel nový řidičák.

Místo toho stojí na úřadech nekonečné fronty, protože stát není schopen zajistit dostatečný počet úředníků. Musíte si obstarat i fotografii, přestože třeba při vydávání občanského průkazu vlastní fotografii už nepotřebujete. To vše platí občan z vlastní kapsy, a pokud to nezvládne včas, zaplatí ještě tučnou pokutu.

Není to tak dávno, co stát přišel s nařízením, že všechny dopravní prostředky musejí být vybaveny modernizovanými lékárničkami. Při ceně 200 Kč za jednu lékárničku nás to stálo nás to stovky milionů. A výsledek?

Po čase se zjistilo, že ty nové lékárničky neodpovídají požadavků a celá bublina splaskla. Někdo si ale na tom za pomoci státu pěkně namastil kapsu. Takových případů zažil každý jistě mnoho.

Stát, který po občanovi požaduje nějaký doklad nebo osvědčení, by měl zajistit, aby bylo vydáno v důstojných podmínkách, a bezplatně! Požaduje to přece po občanovi on, nikoliv občan po státu.

K čemu jsou všechny ty miliardy, vydávané za zavádění moderních technologií, když to v praxi nefunguje? Ostatně proč je nutný „řidičák“, který musí mít řidič neustále u sebe, když se dopravní hlídka může při kontrole spojit s centrálním registrem a tam se bez problémů dozví, zda má řidič platné oprávnění či nikoliv.

Jenomže to by stát přišel o jednu ze stovek byrokratických chapadel, kterými občana dusí a svírá.

A to se mu nechce. Tak to zase odnese občan.

Ivan Bednář

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

bezpečnost EU

Z čeho jste nabyl dojmu, že EU zvládá řešit otázku bezpečnosti? Máte pocit, že si dokázala dobře poradit s migrační krizí, a že je připravena na tu další?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 353. Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně

16:59 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 353. Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně

Petr Žantovský ve svém pravidelném „Jak jsem potkal knihy“ tentokrát vybral pro májové čtení báseň o…