V průběhu listopadu a prosince 1918 vyslala Rakousko-uherská banka do ČSR dvě delegace svých vrcholných úředníků, které měly projednat s československými politiky vzájemné vztahy a zároveň intervenovat za zachování měnové unie. Jako první se v Praze objevil 17. listopadu Dr. Karl Wallach, ředitel hypotečního oddělení a člen obchodní správy. Z pamětí sekčního přednosty na ministerstvu financí Karla Leopolda a zpráv Karla Wallacha víme, že mu Alois Rašín představil celou sérii požadavků, z nichž nejzásadnější byly vytvoření hlavního ústavu banky v Praze, volba československých zástupců v generální radě, dosazení československého vládního komisaře do Rakousko-uherské banky ve Vídni a československého vládního komisaře k pražské filiálce cedulového ústavu.

Návštěva Sztankovicse v prosinci byla naopak zaměřena na oblast devizové ústředny. V tomto případě se nepodařilo dosáhnout zásadní dohody. Po svém návratu do Vídně však Sztankovics 22. prosince 1918 připravil mimořádně významný dokument nazvaný jako „Bericht“, jenž byl označen za tajný. V něm poměrně nevybíravě popisoval jednotlivé politické osobnosti Československa, které se podílely na řešení měnových otázek a zároveň odkrýval skutečné názory vedení Rakousko-uherské banky na další „přátelské“ kontakty. Českým úředníkům vídeňského ústředí Rakousko-uherské banky se podařilo tuto písemnost získat, tajně opsat a zaslat do Československa. Adresátem byl některý z ředitelů Živnostenské banky, buď Dr. Jaroslav Preiss, nebo pravděpodobněji Dr. Josef Horák, kteří úzce spolupracovali s Aloisem Rašínem. Právě díky těmto úředníkům byla česká politická reprezentace poměrně přesně informována o událostech v Rakousko-uherské bance a nebyla tak při přípravě hospodářského osamostatnění odkázána pouze na oficiální informace.

Dopis úředníka Rakousko-uherské banky Milana Křepelky na vedení Živnostenské banky z 3. 1. 1919
(ohledně zprávy Sztankovicse z 22. 12. 1919)

Zdroj: AČNB, arch. fond Živnostenská banka, ŽB/275/3

Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Psali jsme:

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Devizová ústředna Rakousko-uherské banky na zachování devizového monopolu

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Zřízení hlavního ústavu Rakousko-uherské banky v Praze

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Obchodní platidla Zemské banky

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – První úvahy o české měně

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.