Již od roku 1816 působila nejprve v Rakousku a později Rakousko-Uhersku cedulová banka, nejdříve pod názvem Privilegovaná Rakouská národní banka a od roku 1878 pod názvem Rakousko-uherská banka. V roce 1818 si v Praze a Brně zřídila směnárny, popř. směnné pokladny (Verwechslungsanstalt, popř. Bank-Filial-Casse), jejichž úkolem bylo vyměňovat kovové peníze za bankovky nového cedulového ústavu a spolupůsobit při poukázkovém obchodu. V roce 1847 byla na základě panovnického rozhodnutí ze dne 7. září 1846 k pražské směnárně přičleněna další část, jež se měla věnovat eskontním obchodům (Filial-Escompte-Anstalt). Tím vznikla vůbec první filiálka Privilegované rakouské národní banky, která se stala vzorem pro další ústavy tohoto typu v habsburské monarchii.
Po vytvoření pražské filiálky následovaly teprve až za čtyři roky další, a to nejprve v roce 1851 v Pešti a v roce 1852 v Linci. Význam českých zemí pro monarchii si banka dobře uvědomovala, a proto z prvních deseti filiálek se čtyři nalézaly právě na tomto teritoriu (Praha, Brno, Olomouc, Opava). Vnímání hospodářské důležitosti českých zemí přetrvalo z hlediska politiky cedulové banky až do konce monarchie. Proto se nacházelo v českých zemích v roce 1918 25 filiálek (nepočítaje Bílsko) a na území celého pozdějšího Československa (včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi) pak 31. V celé Rakousko-uherské monarchii měla Rakousko-uherská banka celkem 104 filiálek, téměř jedna třetina jich tedy připadala na území nově vzniklé ČSR.
Po vyhlášení samostatného Československa panovala značná nejistota ohledně toho, co se stane s filiálkami Rakousko-uherské banky na jeho území a nakolik zde bude moci nadále vykonávat své emisní privilegium. Zejména socialistické strany předkládaly návrhy požadující, aby co nejdříve vznikla nová československá cedulová banka. Ve snaze vyjít vstříc předpokládaným českým národním požadavkům přistoupila banka na doporučení vedení pražské filiálky k jazykovým úpravám ve svém úřadování.
Dopis přednosty pražské filiálky Rakousko-uherské banky Rudolfa Drdy na viceguvernéra Rakousko-uherské banky ve Vídni Ignáce Grubera von Menninger z 31. 10. 1918
Zdroj: AČNB, arch. fond Rakousko-uherská banka, RUB/8/1
Překlad textu dopisu
Se zřetelem na naši zprávu z dne 29. tohoto měsíce sdělujeme, že vývoj nové situace v Čechách a obzvláště zde v Praze postupuje rychlým krokem. Národnímu výboru se podřídily všechny úřady a je pravděpodobné, že příště vejde ve styk s Rakousko-uherskou bankou, případně ji postaví svým dozorčím orgánům, jak se to stalo u státních úřadů. Očekává se návrat Dr. Preisse, který s jinými delegovanými odcestoval do Švýcarska a jenž má mít připraveny návrhy pro řízení valutových záležitostí. Jinak se proslýchá, že socialisté zastoupení v Národním výboru požadují okamžité konstituování nové státní cedulové instituce. Včera se uskutečnilo v Zemské bance shromáždění všech českých bank, ke kterému byl pozván také náš představený. Sešlo se z rozkazu Národního výboru, aby se zabývalo otázkou, jak by se dalo odpomoci kritickému nedostatku bankovek. Bylo dohodnuto vydat výzvu obyvatelstvu, v němž se bude poukazovat na škodlivost zadržování bankovek a doporučí bezodkladně ukládat bankovky u spořitelen, občanských záložen a raiffeisenek. Že by bylo možné teď zřídit vlastní cedulovou banku, pokládáme za vyloučené. Věříme, že Rakousko-uherská banka ještě dlouho po oddělení jednotlivých států bude tvořit pojítko mezi nimi.
Vídeňský vyslanec československého státu Tusar bude mít záhy příležitost jednat s bankovním vedením, zvláště když československý stát neuzná dohodu mezi bankou a rakouskou vládou a určí si sám vztah. Pokládáme za oportunní, aby ještě před tím, než Národní výbor vykoná nějakou ingerenci:
- dosavadní německo-české nápisy se změnily na česko-německé,
- tam, kde se jedná o firmování českých dokumentů, aby se užívala razítka v češtině,
- zástavní listy a jiná potvrzení, která dosud byla jen v německém jazyce, byla vyhotovena i v českém jazyce.
Národní výbor jistě tato opatření vydá, jakmile bude zde česká řeč určena za úřední řeč a mohlo by být pro naši banku výhodou, kdyby jim předešla.
Naše nouze o bankovky se nedá popsat. Potřebovali bychom pro vyplacení žirových zůstatků 140 milionů a jsou nároky i mimo žirový styk, které bychom odhadli na 50 milionů. Prosíme obchodní správu, aby nám byla nápomocna, abychom se dostali z této prekérní situace.
Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.
Vyšlo na webových stránkách České národní banky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
