Jakub Petruška: Deset zemí s největšími zlatými rezervami

09.06.2016 16:53

Postoj centrálních bank ke zlatu nebyl pozitivní. Ještě do roku 2010 tento drahý kov prodávaly, poté ale nastal zásadní obrat v jejich strategii a takřka po celém světě začali guvernéři zlato hromadit. Udržovat si rezervy totiž představuje určitou jistotu, banky se proto postupně staly čistými kupci – jen v loňském roce nakoupily druhou nejvyšší sumu od konce zlatého standardu.

Jakub Petruška: Deset zemí s největšími zlatými rezervami
Foto: archiv
Popisek: Zlaté cihly, ilustrace

Ačkoli se najdou i výjimky (Kanada svůj zlatý fond zlikvidovala, Venezuela se prodeji drahého kovu snaží snížit své dluhy), většina centrálních bank se k nákupům vrací, případně se ubírá směrem držení nebo akumulace tohoto žlutého kovu.

Světová rada pro zlato uvádí, že banky drží téměř 33 000 tun zlata, což je neuvěřitelných 18 %

z celkového množství, které se kdy vytěžilo. Tato celosvětová nákupní horečka se odvíjí od ne příliš

pozitivního světového vývoje ekonomiky a nervozity na finančních trzích.

Zde je 10 zemí, které vévodí žebříčku v držení zlatých rezerv:

10. Indie

množství zlata: 557,7 t

podíl na celkových rezervách státu: 6,3 %

Není určitě žádným překvapením, že centrální banka Indie patří mezi státy s největšími zásobami zlata na světě. Indie, která má téměř 1,3 miliardy obyvatel, je spolu s Čínou na pomyslné špičce v poptávce po tomto drahém kovu. Enormní nárůst zájmu o zlato přináší svatební sezona, která trvá od října do prosince, i tamní festival světel Diwali (je pět dní trvající slavnost, kterou slaví zejména hinduisté, sikhové a džainisté. Slaví se od poloviny října do poloviny listopadu a je oficiálním státním svátkem v Indii, Guyaně, Trinidadu a Tobagu, Malajsii, Nepálu, Singapuru, na Šrí Lance a Fidži. Nedílnou součástí slavnosti je zapalování malých hliněných lampiček (divas) naplněných olejem, které symbolizují vítězství dobra nad zlem. Účastnící nosí při této příležitosti zpravidla nové šaty a navzájem se obdarovávají sladkostmi. Pro některé indické finanční instituce začíná finanční rok právě prvním dnem Diwali, což jim má na dalších 12 měsíců přinést štěstí).

 

9. Nizozemsko

množství zlata: 612,5 t

podíl na celkových rezervách státu: 61,2 %

Nizozemská centrální banka v současné době hledá vhodné místo pro uložení svého zlatého pokladu a mezitím renovuje své skladovací prostory. Poměrně nedávno „repatriovala“ docela velké množství zlata. Nizozemsko převezlo do vlasti 120 tun zlata v hodnotě čtyř miliard eur (111 miliard korun), které mělo uskladněné v trezorech Fedu v New Yorku.

 

8. Japonsko

množství zlata: 765,2 t

podíl na celkových rezervách státu: 2,4 %

Jako třetí největší světová ekonomika zaujímá Japonsko osmou příčku v držení žlutého kovu. Tamní

centrální banka provedla jedno z nejagresivnějších kvantitativních uvolňování a zároveň snížila své

úrokové sazby pod nulu. To rovněž pomohlo k růstu světové poptávky po zlatě.

 

7. Švýcarsko

množství zlata: 1 040 t

podíl na celkových rezervách státu: 6,7 %

Sedmou pozici si udržuje Švýcarsko, které má také největší světové zásoby zlata v přepočtu na

obyvatele. Během druhé světové války se tato neutrální země stala centrem evropského obchodu se

zlatem. Dnes uskutečňuje mnoho svých zlatých obchodů s Hongkongem a Čínou. Jen v minulém

čtvrtletí vykázala švýcarská národní banka zisk ve výši 5,9 miliardy dolarů, a to především díky

rozměrným držbám zlata.

 

6. Rusko

množství zlata: 1 460,4 t

podíl na celkových rezervách státu: 15 %

Rusko patří stabilně k velmi aktivním nákupcům zlata. Razantně přestavuje své zlaté rezervy a tento

trend trvá již několik let. V roce 2015 vykázalo vrchol v nákupu, když přidalo do svých zásob cca 200 tun zlata. Cílem bylo rozmělnit investiční riziko a oprostit se od amerického dolaru, protože vztah federace se Západem se od anexe Krymu obrátil k bodu mrazu. Kromě toho patří Rusko spolu s Čínou k hlavním vlastníkům amerických dluhopisů a v poslední době se jich ve velké míře zbavovalo.

 

5. Čína

množství zlata: 1 797,5 t

podíl na celkových rezervách státu: 2,2 %

Čína jak je známo je pokládána za největšího světového producenta zlata. To také dokazuje neustálým navyšováním svých zlatých rezerv. V prosinci 2015 se renminbi (Juan) připojil k Mezinárodnímu měnovému fondu a je považován za jednu z rezervních měn. Zlaté zásoby představují jen asi 2,2 procenta z celkových devizových rezerv, takže je určitě nutné předpokládat, že v budoucnu se nákupy razantně zvýší.

 

4. Francie

množství zlata: 2 435,7 t

podíl na celkových rezervách státu: 62,9 %

Francouzská centrální banka prodala v posledních letech jen velmi málo svého zlata a vykazuje

tendence zlatý výprodej úplně zastavit a zlato naopak navracet zpět do země.

 

3. Itálie

množství zlata: 2 451,8 t

podíl na celkových rezervách státu: 68 %

Itálie si rovněž v průběhu let zachovává objem svých zlatých rezerv. Bývalý guvernér italské centrální banky a současný šéf ECB Mario Draghi se už v roce 2013 nechal slyšet, že zlato je „bezpečnostní rezervou“ a dobrou ochranou proti výkyvům dolaru.

 

2. Německo

množství zlata: 3 381 t

podíl na celkových rezervách státu: 68,9 %

Dostáváme se na druhou příčku, kde se nachází Německo. Stejně jako Nizozemsko se i Německo

nachází ve fázi repatriace svého zlata z cizích úložišť, včetně New Yorku a Paříže. Jen v loňském roce převedla Bundesbank zpět do země 210 tun zlata.

 

1. Spojené státy americké

množství zlata: 8 133,5 t

podíl na celkových rezervách státu: 74,9 %

První místo na světě zaujímají USA – mají tolik zlata jako Francie, Itálie a Německo dohromady. Podíl žlutého kovu z celkových rezerv země zároveň představuje jedno z nejvyšších procent na světě (pro zajímavost: na druhém místě v tomto poměru je Tádžikistán, kde kov představuje v rezervách více než 88 %).

Z uvedeného přehledu je tedy patrné, že zlato zaujímá významnou roli v rezervách předních světových mocností a bohatých států. Zlato se nakupuje po celém světě. Důvodem je zmíněná jistota, bezpečí a stabilita v nestálé době.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.