Přihlásit se mohly všichni železniční dopravci včetně Českých drah a nabídnout maximální komfort pro cestující při co nejmenším nároku na státní dotace. Zdánlivě jednoduchá soutěž ale narazila na nečekané překážky: České dráhy napřed odmítly ministerstvu sdělit, jak vypadá struktura tržeb na dané trati, což je pro všechny uchazeče jeden z klíčových údajů. Ministerstvo, přestože tyto tržby dotuje, nedokázalo tato čísla ze státní akciovky vypáčit, takže několik firem, které původně avizovaly zájem, přihlášky do soutěže nakonec nepodalo.
Paradoxně se nepřihlásily ani České dráhy s odůvodněním, že by nestačily v požadovaném termínu nakoupit nová vozidla. Jejich manažeři se však snaží soutěž zmařit stůj co stůj. Na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podali stížnost s absurdním obviněním, že soutěž naruší síťový charakter železnice a dopravci by si nemuseli uznávat jízdenky. Přitom na několika regionálních tratích nestátní dopravci už jezdí, jízdenky si s Českými drahami uznávají a o narušování síťovosti nemůže být ani řeč, protože provázanost spojů je v zájmu cestujícího, a tudíž i dopravců.
Zaskočený úřad přesto zakázal ministerstvu dopravy podepsat s vítězem soutěže kontrakt, dokud o stížnosti nerozhodne. Pokud by teoreticky, ale snad se to nestane, dal drahám za pravdu, znamenalo by to evropský unikát a de facto zakonzervování stávajícího téměř monopolu na železnici na věčné časy. Drážní činovníci šli ale ve své vynalézavosti ještě dál: podali na ministerstvo dopravy několik soudních podnětů, kterými chtějí zabránit zveřejňování údajů o tom, kolik činí tzv. kompenzace prokazatelné ztráty na jednotlivých tratích. Je neuvěřitelné, že podle smlouvy mezi ministerstvem a drahami z roku 2010 jsou tyto údaje tajné.
Ministr dopravy Dobeš je krátce před svou demisí pod tlakem majitele Regiojetu Radima Jančury částečně zveřejnil, za což teď jeho úřad čelí odvetě drážních bossů.
Člověk selského rozumu se může jen divit, jak mohou najatí manažeři státní firmy soustavně sabotovat legitimní vůli státu a chovat se, jako kdyby hospodařili s vlastním majetkem. Odpověď je jednoduchá: stát sklízí to, co zasel. Z Českých drah si udělal trafiku pro své vysloužilce a přátele, podle toho, která strana ministerstvo zrovna ovládá a jak si politici rozdělí "sféry vlivu". Nejvyšším zájmem těchto lidí pak je, aby zůstala v utajení jejich nekompetentnost v nakládání s veřejnými penězi.
Výběrové řízení, které by ukázalo, že někdo dokáže jezdit levněji a ještě přitom nabízet lepší služby, pro ně musí být noční můrou. Zároveň musí mít ale jistotu, že je ve válce proti ministerstvu někdo podrží. Politika vzájemného odstrašování mezi politickými zájmy tedy zatím funguje dokonale.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
