K prudkému 6%mu propadu zdá se v hubenějším asijském obchodování přispěly automatické algoritmické obchodní systémy. Francouzský prezident a německá kancléřka se vzájemně shodli, že pokud si Británie (na základě posledních výroků Theresy Mayové) zvolí tvrdý brexit, nedá se jednoduše nic dělat… Bez volného pohybu osob, ale nejde čerpat výhody z přístupu na jednotný evropský trh se zbožím, službami a s kapitálem. Angela Merkelová také jasně říká, že vyjednávání nezačnou dříve, než bude aktivován článek 50 (Theresa Mayová slíbila do března 2017).
Tvrdé vyjednávací pozice pravděpodobně povedou k tomu, že vyjednání celého systému nových obchodních dohod s EU zabere nějaký čas a v přechodném období mezi brexitem (asi polovina roku 2019) a novou obchodní dohodou se budou řídit obchodní vztahy pravidly WTO.
Zdá se, že nejzranitelnější zůstává v případě tvrdého brexitu londýnská City a obecně sektor služeb. Pro britský chemický nebo automobilový průmysl je sice EU hlavním partnerem (podíly na exportech činí 40-50 %), Británie ale ve většině těchto sektorů více zboží dováží, než vyváží. Jiné je to v sektoru služeb (především těch finančních). Navíc zde Británii příliš nepomůže ani slabá libra. Zatímco zavedení desetiprocentních cel na vývoz britských aut do EU může do velké míry vykompenzovat více než 20procentní propad libry, finančním službám to moc nepomůže. Riziko výrazně těžšího poskytování služeb z Británie pro evropský trh je věcí regulatorních bariér, které se levnější librou obejít nedají.
Jan Bureš
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
