Za prvé, růst v první polovině roku překvapil ECB i trhy pozitivně a prokázal značnou odolnost vůči vnějším rizikům. Je to především díky dobrému výkonu trhu práce - ve velkých ekonomikách eurozóny vidíme nejvyšší přírůstky zaměstnanosti od roku 2008. A podle průzkumů mezi podniky v průmyslu i v sektoru služeb se zdá, že ochota nabírat zůstává i po britském referendu vysoká. Dnešní růst sázející na trh práce a sílící domácí poptávku je odolnější než růst čerpající primárně z vývozů, na kterých eurozóna závisela v letech 2010-2013.
Za druhé, dál zrychlují úvěry a podle průzkumu ECB se zlepšuje i jejich dostupnost a to především pro podniky. Současně se také vylepšuje poptávka firem po úvěrech a to navíc všechna přijatá opatření ECB ještě nezačala na trhu naplno působit.Za třetí, první post-brexitová čísla ukazují, že podniky v eurozóně v první reakci na britské referendum neplánují šlapat na brzdu. Je to přitom jedna z věcí, které podle červencového zápisu ze zasedání ECB centrální bankéři chtějí “bedlivě” sledovat. Na základě nich se rozhodnou, zda je třeba ekonomiku stimulovat novými opatřeními nebo ne.
Existují samozřejmě i dobré důvody, proč se mít na pozoru a ECB je ve svém zápisu zmiňuje. Na prvním místě platí, že inflace přes očekávaný nárůst zůstane ve své jádrové složce v dohledné době slabá. Achillovou patou probíhajícího oživení zůstává v některých regionech bankovní sektor (Itálie, Portugalsko). A volební kalendář v následujících dvanácti měsících v eurozóně připomíná procházku minovým polem. I tak se při pohledu na super-drahé německé bundy a stlačené rizikové rozpětí na španělských a italských dluhopisech nelze ubránit dojmu, že trhy ochotu ECB povzbudit ekonomiku novými stimuly lehce přeceňují.
Autor je finanční analytik.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV