V listopadu (16.-18.2016) se bude konat ve Wuzhenu, historickém městě v provincii Zhejiang již třetí světová konference věnovaná internetu, inovacím a IT technologiím. K začátku záři t.r. bylo oficiálně registrováno více než 400 inovací světové úrovně od přibližně 300 žadatelů z podnikatelského, akademického a institucionálního sektoru, včetně Čínské akademie věd, IBM, Microsoft apod. Toho času probíhá hodnocení žádostí, jehož výsledkem budou pozvání nejlepším inovátorům. Ti dostanou možnost představit během konference živě a formou video prezentaci své inovace, produkty a technologie.
Podle slov náměstka ředitele Cybersapce Administration of China, Ren Xian Lianga, uvedené skupiny se týkají nejenom teorií, jejich aplikace, ale i služeb domácích a zahraničních společností majících zájem o čínský trh.
Pro informaci uvádím, že první světová konference se konala také ve Wuzhenu od 19. do 21.11.2014 a zúčastnilo se jí více než tisíc čínských a zahraničních specialistů. Druhá světová konference se konala opět ve Wuzhenu o rok později, 2015, od 16. do 18. listopadu a zúčastnilo se jí již více než tisíc čínských a tisíc zahraničních specialistů.
Zdá se, že se formuje tradice konference na důležité a aktuální téma i v Evropě, spojené s bezpečností a otevřeností ve společnosti, kterou by proto neměla evropská IT elita, ke které patří i češti specialisté, ignorovat. Cílem třetí světové internetové konference je totiž snaha posílit budovaní cyberspace think tanku jako prostředku působícího mezi vládou, inovátory, výrobou a servisními společnostmi. Bezpochyby stojí za zmínku i slova Senior researcher Ning Jiajin z Advisory Committee for State Information, slibující představení čínského pojetí otevřeností a idejí ve vztahu k regulaci kybernetického prostoru během konference.
Bohužel se konference nezúčastním a tím nedostanu odpověď na otázku, proč moje e-mailová adresa webmail.jancam.eu spravovaná českou společností Zoner mi v Čině nefunguje. Prý si mam koupit nějaký program a vše bude v pořádku...
Zúčastní-li se někdo z ČR konference, nevím. A ten, kdo konferenci ve Wuzhen navštíví by si měl vzít několik málo hodin a podívat se na obilný závod Gongsheng, v realitě funkční lihovar. V něm je možno ochutnat ostře páchnoucí rýžové víno. Za návštěvu stojí i Mao Dunuv bývalý dum. Mao Dun Guju byl obdivuhodný spisovatel. Z jeho díla vyšly dokonce v češtině Jarní hedvábníci a Serosvit. Koho zajímá opera, nebude zklamán, když uvidí a uslyší ukázky místního žánru opery s květovými bubny (Huagu xi) nebo velice vtipné loutkové představeni. Bojovníky může zaujmout ukázka bojových umění na tzv. zápasnických člunech.
Politickou komponentu, jinak profesionální konference vidím mimo jiné ve vztahu k novým masovým investicím 3 největších čínských IT společností. Nový investiční fond Baidu Capital má finanční objem 3 miliardy USD. Novy fond a s ním spojená finanční síla indikují, že Baidu se rozhodl investovat do technologií a know-how, které nemůže dosáhnout ve vlastním R&D a kvůli vládním omezením především, on-line reklamy a reklamy ve zdravotnictví.
Podle dat většinou věrohodné Fellow Plusinvestovaly tři největší čínské IT společností, Baidu, Tencent Holdings Ltd a Alibaba Group Holdings dohromady od roku 2011 ke dnešnímu dni, přibližně 415 miliard RMB jenom v Číně. Z této trojice je Baidu nejvíce konzervativní společností. O tom svědčí nejenom odchod mého známého z funkce ředitele, ale především množství projektů, které monitoruje itjuzi (Baidu investoval do 93, Alibaba do 171 a Tencent do 305 projektu v uvedeném období), nízká tržní hodnota Baidu ve srovnání se svými čínskými konkurenty, a v neposlední řadě již zmíněné vládní regulace ve zdravotnictví a on-line reklamě.
Nehledě na uvedené si dovoluji poukázat na neohlášený aspekt konference. Tím je pro mne pomalu a jistě se blížící revoluce uměle inteligence (AI, artificial intelligence). Jestliže již dnes má přístup k mobilním zařízením cca 5 miliard lidí, z nich 3 miliardy k internetu, tak není daleko doba, kdy 50 a vice miliard věcí, produktů a zařízeni budou spojeny s internetem a řízeny umělou inteligenci (AI). AI následuje diktumu Alberta Einsteina: čím více bude svět komplexnější, tím větší roli bude hrát AI v našem životě. Skutečnost pomalejší adaptability člověka k novým technologiím ve vztahu k rychlosti jejich vývoje, a demografický vývoj v tzv. vyspělých společnostech představují výzvu, o které se velice málo ve veřejnosti píše. Není to jenom otázka peněz a ceny, kterou představuje AI jako taková. Je to především bezpečnostní aspekt a ochrana privátní sféry, které AI ohrozí, nebude-li včas dohodnuta ekologická, efektivní a ekonomická regulace státem. Spoléhat se na samoregulaci a podobná řešení se s největší možnou pravděpodobností společnosti nevyplatí. I když lze dnes tvrdit, ze AI má ještě daleko k tomu, aby mohla konkurovat, nebo dokonce předehnat zdravý selský rozum. Nesporně ale platí, že AI způsobí principiální změny co se týče produktivity práce, profesionálního a osobního života, o destrukci celých průmyslových odvětví, dislokaci pracovní síly a vztahu mezi clovekem a mašinou a dalších, nemluvě.
Než nás dožene AI nebo odletíte z příští internetové konference ve Wuzhenu, doporučuji navštívit blízké město Nanxun. V tomto městě založeném před 1.400 roky, dává smysl návštěva Pavilonu jednoho sta pokojů, sídla rodu Zhngu a v neposlední řadě i sídla rodu Liu. Rod Liu projevil velkou slabost pro západní architekturu, v daném případě francouzskou.
Připomínám uvedené skutečnosti a s nimi spojené výzvy, protože je nejvyšší čas se vydat na cestu, podobné jako tomu bylo v minulém století, kdy řemeslník musel projit stáž v zahraničí, přinést ji potvrzenou ve své pracovní knížce. Připomínám vše i proto, ze čínská společnost BDY bude investovat v Maďarsku 22,2 mio USD do prvního závodu na elektrické autobusy v Evropě. Otázka: proč ne v ČR? China Fortune Land Development Co Ltd bude stavět podle smlouvy s vládou Egypta nové hlavní administrativní město (mezi Káhirou a Suezem). Tím se projeví a objeví na delší dobu nová politická a finanční přítomnost Číny v arabsky mluvícím světě. Přidám-li do obrázku stavbu první mezinárodní elektrifikované železnice mezi Addis Abeba a Džibuti v délce 751.7 km, včetně 750 ochranných zařízení pro domaci a divokou zver, v hodnotě 4 miliard USD během 13 měsíců práce 30 tisíc lidí, ne tzv. bangbangové armády (nosiči nákladu převyšujícího váhu nosiče na bambusové tyči), jen těžko si mohu představit, že se ČR dočká opravdových čínských investic. O jednom potenciálu pro solidní čínskou státní investici v ČR vím. Snad ho objeví místní politici a poradci. Jsem skeptický, protože se mi často v Evropě potvrzuje staré přísloví: komu není rady, tomu není pomoci. Souhlasu netřeba.
Wuhan, 18.10.2016.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
