Bylo zapotřebí vyvětrat – což je přesně to, co teď Trump dělá. A jak se ten puch valí ven, padají etablovaní politici kolem jako mouchy. Miliardářovo odhodlané tažení na Bílý dům se nezastavilo ani na Floridě, k níž se upíraly naděje starých struktur.
"Ameriku zachvátila zlost, a ta zlost je obrovská," říká Trump a volební výsledky v republikánských primárkách mu dávají zapravdu. Spousta Američanů se nechce nechat dál balamutit, má evidentně dost věčného předstírání a mediální manipulace. Nečekaně mnoho voličů se proto vzepřelo. Již ve 20 státech federace.
Dosluhující prezident Obama prohlašuje, že je na tom americká ekonomika tak dobře, jak už dávno ne - a jeho slova pochopitelně přičinlivě potvrzují "nezávislí" (provládní) ekonomové. "To je blbost," odhalují voliči podle svých peněženek a klesající životní úrovně - a jdou volit Trumpa.
Na vlně zlosti
Na vlně zlosti, frustrace a nespokojenosti se neveze jen Donald Trump, ale i demokrat Bernie Sanders, jenž se na druhé straně barikády bije o nominaci se starou strukturou Hillary Clintonovou. Také on je z hlediska "tradičního pojetí" poněkud nepatřičný a výstřední. Kdyby nebyl Sanders takový suchopárný intelektuál... kdo ví?
Trumpa však zdaleka nevolí je "tupé hlavy". Takový falešný dojem se totiž o jeho voličích snaží vzbudit jeho protivníci. Trumpova podpora jde napříč názorovým spektrem a její těžiště je mezi těmi, kteří jsou nejvíce zasaženi dozvuky Velké recese: mladými Američany, kteří se v této nelehké době marně pokoušejí o kariéru, jež by jim umožnila založit rodiny bez obav z budoucnosti.
Tito voliči již mají všeho dost, a proto tak brzy "zlikvidovali" Jeba Bushe - symbol establishmentu. Přestože vrazil do volební kampaně rekordní sumu.
Pepřovým sprejem za mír a demokracii
Trumpovi protivníci se před volbami na Floridě aktivizovali jako už dávno ne. Při jeho volebním proslovu v Kansas City (ve státě Missouri, kde o pár hodin později vyhrál) se strhly rvačky, dav skandoval protirasistická hesla a kandidátovi na prezidenta Spojených států docela sprostě nadával.
Policie na koních zasáhla velmi tvrdě proti oběma stranám. "Museli jsme nejméně dvakrát použít pepřový sprej," přiznali policisté. Na záběrech ze střetu jsou však jasně vidět mohutné proudy slzného plynu nejméně ve dvaceti případech.
Takto vypjatou a konfrontační atmosféru Spojené státy zažily naposledy po válce ve Vietnamu. Výjimečnost těchto voleb je dána i rostoucím vlivem sociálních sítí, které přebírají roli "oficiálních" médií, jejichž hlavní náplní byla manipulace voličů tam, kam bylo třeba. Za vážnou úvahu také stojí, že jsou tyto volby také možná poslední v éře svobodného internetu. Vše dosud nasvědčuje tomu, že jde o událost zcela zásadní a přelomovou, která může předznamenat ráz americké politiky na dlouhou dobu dopředu.
Video pořízené účastníkem demonstrace.
Kdo za ním stojí, když ne my?
Naděje republikánských lídrů, kteří se stále neodhodlali Trumpa podpořit, se tak upínají k číslu 1237. Právě tolik delegátů Trump potřebuje, aby získal republikánskou nominaci a utkal se v souboji o Bílý dům s Hillary Clintonovou. Po včerejších vítězstvích na Floridě, v Illinois a Missouri jich má již 691 (primárky jsou těsně za polovinou).
Trumpovo triumfální tažení je o to pozoruhodnější, že narozdíl od svých soupeřů nemá po boku žádného významného mediálního guru. Ostatní kandidáti se obklopili slavnými jmény - a museli za to také dobře zaplatit. Trumpův volební štáb není štábem podle obvyklého střihu a jedná podle hesla "Nechme Trumpa být Trumpem."
Establishment se jen těžce smiřuje s faktem, že Trump není jen zjevením, které přisvištělo jedním oknem a druhým zase vyletí ven. Což zákonitě vede ke spekulacím, že není jen "pán kde se vzal, tu se vzal", nýbrž že může být vyslancem "zasvěcených" postav za oponou politiky, vysazeným ve správnou dobu na správné místo.
Pokud by tomu tak bylo, pak současní mocní už naopak patří mezi "nezasvěcené" - a děje se tu cosi, co už nemají pod kontrolou. Jinými slovy - těžiště skutečné moci už je jinde, zatímco oni, aniž to pochopili, se již ocitli ve starém železe. Je-li tomu tak, zatím si to nejsou ochotni připustit. Ale už jistě tuší. A právě proto se tak cukají...
Muž určený k likvidaci?
Jedním z poměrně dobrých lakmusových papírků ke zjištění, jak to se spekulacemi o Trumpově případném "temném pozadí" je, odečteme dost možná nejlépe z délky záře, kterou na užaslou Ameriku bude vrhat. Pokud opravdu je protisystémovou "chybou v Matrixu", pak je MUKL, muž určený k likvidaci. Potom se nominačního sjezdu nedožije - v lepším případě jen politicky.
Zmíněné postavy v pozadí - především nejmocnější finančnické rodiny kolem "privátní" centrální banky (FED) - ho nechají odstranit. A protože si už ověřily, že žádným zmanipulovaným "demokratickým procesem" to nejspíš nepůjde, přide ke slovu "kalašnikov" - ať už bude mít jakoukoli podobu. Nebo budou vyčkávat na další primárky, počítat a podle vývoje situace spoléhat na závěrečný nominační "sjezd" - pokud by jim vycházelo, že Trump nezíská potřebnou nadpoloviční podporu delegátů.
V dějinách republikánské strany se taková událost již stala (v roce 1952), přesto však byl nakonec nominován kandidát, který v primárkách získal celkově nejvyšší počet delegátů - a to Trump bude v každém případě. Představa, že by ho zákulisními čachry washingtonského (neokonského) establishmentu na Konvenci nakonec šéfové strany vykopli ze sedla, do nějž ho posadily milióny voličů - a nominovali někoho jiného, je spíše sci-fi. Ovšem jen do chvíle, než se něco takového v praxi stane.
Donald Trump to ostatně zjevně tuší - a proto již varoval, že v takovém případě by ovšem vypukly v Americe lidové nepokoje. Nepostavil by se prý do jejich čela, ale nebránil by jim. A to by mohlo znamenat více než "jen" definitivní prohru repoublikánů v prezidentských volbách: nastrčený nezvolený republikánský kandidát by byl obrazně řečeno voliči "vypískán" a mohlo by vzniknout hnutí, proti němuž slavná "Tea Party" by byla opravdu jen čajíčkem.
To však stále ještě ale spekulujeme o možnosti, že Donald Trump nemá "za sebou" temné postavy z neviditelného pozadí americké (a světové) politiky a byznysu.
A pokud má?
Clintonová padne...
Potom nejenže primárky vyhraje, ale začnou se naopak dít podivuhodné věci v ostré volební kampani - především s pravděpodobnou nominantkou Demokratů Hillary Clintonovou. Již nyní slyšíme různé náznaky, že vyšetřování jejího "mailového skandálu", které skončí až po primárkách, vypadá pro ni hodně bledě. Pokud vyšetřovatelé dospějí k závěru, že se dopustila trestného činu a bude obviněna - na Bílý dům může zapomenout.
V takovém případě by Trumpa už nic nezastavilo, protože Demokraté by proti němu museli postavit "náhradníka" Sanderse, který by byl v "závodě" ovšem jen do počtu...
Ani to by samozřejmě neznamenalo naprostou jistotu, že to vše zařídili "ti v pozadí" a že fenomén Trump byla jen dokonalá léčka na znechucenou americkou veřejnost, která měla "kanalizovat" její hněv. Bylo by to však velmi pravděpodobné.
Riskantní sázka
Nicméně i v tom případě by bylo nutno Trumpa v Bílém domě přivítat s nadějí. Nejen pro to, že by jeho prezidentství tak či onak ovlivnilo "pád" současného politického establishmentu v mnoha rozhodujících evropských zemích a celé EU. Nejenže by opět trochu vrátilo politice její původní smysl, "přizabilo" úděsnou roli "politické korektnosti" a celkově trochu vyvětralo již nesnesitelné dusno, které na obou stranách Atlantiku hrozí lidovým výbuchem nedozírných rozměrů.
Především však: i kdyby Donald Trump byl výsledkem "plánu" zmíněných "elit v pozadí", byl by to plán i pro ně značně riskantní. Znamenal by totiž počátek změny celého paradigmatu. Doznáním, že původní plán na snadné a rychlé zavedení celosvětové totality zvané Nový světový řád selhal. A signálem, že jeho základní parametry musejí být podstatně pozměněny.
Trump je navíc postava svým naturelem natolik suverénní, že by s ním jeho případní "vodiči" měli hodně problémů. Určitě mnohem víc, než s jeho předchůdci po pádu Železné opony. Jistěže (vzpomeňme na Kennedyho), kalašnikov je nakonec vždycky k dispozici...
Ale to už by byla prohra zdrcující. Pravděpodobnější je, že ještě mnohem více by se mohlo uplatnit podivuhodné pravidlo, které všem manipulátorům a a mocným už tolikrát (dosud vždycky) zkomplikovalo jejich cestu za absolutní mocí:
Žádný plán nikdy nevyjde.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
