Členka komise OSN pro Sýrii Carla del Ponteová uvedla pro švýcarské noviny SonntagsZeitung, že komise shromáždila dostatek důkazů na odsouzení syrského prezidenta Bašára al-Asada za válečné zločiny.
Na otázku, zda je dostatek důkazů proti al-Asadovi del Ponteová sdělila: „Jsem přesvědčená, že toto je ten případ. Proto je situace tak frustrující. Přípravné práce byly udělány. Navzdory tomu není žádný prokurátor, žádný soud.“ Minulý týden oznámila, že z komise odchází, protože vidí nedostatek politické podpory od Rady bezpečnosti OSN. Kdy skutečně odejde, ale neřekla.
Členkou tříčlenné komise se del Ponteová stala v roce 2012. Komise měla zaznamenávat útoky chemickými zbraněmi, taktiku obléhání a bombardování humanitárních konvojů, ale také třeba genocidu jezídů. Podle jejího soudu by nyní měli být váleční zločinci postaveni před speciální soud. Zdůrazňuje, že to je ovšem to, co Rusko blokuje v Radě bezpečnosti svým vetem.
Rusku se ovšem není co divit, že má pochybnosti o zřízení takového soudu. V minulosti umožnilo vznik Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jehož přístup ke spravedlnosti je veskrze skandální. Právě Carla del Ponteová se dlouhá léta jako jeho hlavní žalobkyně podílela na takovém stavu podílela.
Až po odchodu z funkce přiznala ovlivňování tohoto soudu a uvedla například, že jejím vyšetřovatelům bylo bráněno ve vyšetřování obchodu s lidskými orgány. Do toho měl být podle jiných zdrojů vedle dalších kosovských Albánců zapleten bývalý lídr teroristické UCK a dnešní prezident tzv. Republiky Kosovo Hashim Thaçi.
V době jejího působení byly dokonce v roce 2005 zničeny důkazy o tomto obchodě. Del Ponteová tvrdí, že k němu došlo bez jejího vědomí a dověděla se o něm až z médií. O takovém tvrzení hlavní žalobkyně je možné si myslet cokoli, rozhodně ale nesvědčí o kompetentnosti.
Při pohledu na činnost tribunálu je samozřejmě významnou otázkou, proč zločiny kosovských Albánců, vedla Thaçiho je možné připomenout do nebes volající případ Ramuše Haradinaje, nebyly nikdy vyšetřovány, resp. dotaženy do konce. Jednoznačně zde leží odpovědnost na úslužnosti Carle del Ponteové, ať byl zadavatelem takového přístupu ke spravedlnosti kdokoli.
V případě Mezinárodního trestního tribunálu byla Carla del Ponteová zřejmě vedena nijak neskrývaným negativním vztahem k Srbům a ochotou řídit se pokyny ze zákulisí. To je zkušenost, která ji diskredituje a vyvolává pochybnosti také v souvislosti s jejími vyjádřeními o Sýrii.
Carla de Ponteová zkrátka není důvěryhodnou osobou.
Jan Urbach
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
