Ať již motivem ke spuštění tohoto projektu byla idea technokrata Drábka po větší systémovosti nebo naopak vidina jeho náměstka Šišky v možnost rozdělovat masivní státní zakázky, šlo ve svém důsledku o experiment na lidech, kteří se k experimentování nejméně hodí a také si to nejméně zaslouží.

 

Výsledkem je zmatek a další díra ve státním rozpočtu, přičemž ještě není vůbec známa výše náhrady škody, kterou bude požadovat Česká spořitelna. Nejen tento případ dokládá, že privatizace základních funkcí státu, kam vyplácení sociálních dávek bezesporu patří, vede k jeho rozkladu. Politici sice hovoří o úsporách, výsledkem dalších privatizačních pokusů jsou ale jen další náklady. Státní správa se přitom nijak nezmenšuje. Pod populárními a líbivými neokonzervativními hesly o malém a efektivním státu dochází k přímému opaku, tedy rozbujelému a naprosto neefektivnímu státu, který přestává plnit své základní funkce.  

 

Příznačný je ovšem přístup našich politiků. Jen několik dní po ohlášeném konci sKarty odbyl námitky v rozhovoru pro jeden internetový deník ministr financí a první místopředseda TOP 09 Kalousek otázku s tím, potíže s IT systémy jsou na všech ministerstvech. A jedním dechem vyjádřil své pevné přesvědčení, že při příštích volbách opět zafunguje fenomén „Karel“, který zmobilizoval tolik lidí v prezidentské volbě. O výsledek voleb tedy – přes všechny problémy třeba právě resortu práce a sociálních věcí – díky charismatickému předsedovi netřeba pochybovat.  

 

Toto uvažování odhaluje, jak u nás funguje politický marketink. Můžeme se utěšovat, že prezidentské volby byly speciální záležitostí, kde kouzlo osobnosti kandidátů hrálo stěžejní roli a že v parlamentních volbách budou voliči uvažovat racionálněji. Nicméně přístup politiků je jasný. Evidentně si jsou jisti, že voliče získají nějakým jiným způsobem, než jsou výsledky jejich vlastní práce.  

 

Jakkoli můžeme tuto tendenci našich politiků pokládat za legitimní, svědčí o klesající roli a vlivu sdělovacích prostředků a naopak o rostoucí roli reklamy a politického marketinku. Novináři si bohužel sami podkopávají svoji pozici tím, že tuto hru na personálie a různé marketinkové triky hrají spolu s politiky a rezignují tak na zdravý odstup a racionální hodnocení výsledků jejich práce.