Také je třeba vyvrátit nesmysl o údajně kvalitních potravinách za komunistů. Ve skutečnosti chleba zplesnivěl často už druhý den, rohlíky byly za stejnou dobu gumové a do salámu se mleli myši. Otřesné, ale pravdivé svědectví podává pamětník a bývalý zaměstnanec zlínských jatek Jaromír Merhaut, který tam pracoval v letech 1979 – 1986.

Ale zpět k současnosti, pěstitel česneku skončil kvůli těm, kteří sice slovně nadávají na údajné nekvalitní potraviny, ale pak si koupí to nejhorší, co na trhu je, tedy šunty z Číny. A takových příkladů je víc, nedávno jsem v tisku četl, že v nějakém řetězci prodávali párky s obsahem masa 60%, 70% a opravdu kvalitní s 90% masa. Lidé o tom věděli, přesto nejvíc kupovaly ty, kde bylo masa nejméně. Stejně tak v jistém supermarketu nabízeli špekáčky v ceně 60 Kč za kilogram a pak velmi slušné za 100 za kilogram. A jak jinak, nejvíc kupující brali ty šedesátikorunové, které logicky nestály za nic, protože každý zkušený řezník řekne, že pod devadesát korun za kilogram kvalitní špekáčky opravdu vyrobit nejdou.

Mnozí lidé také vykládají, jak preferují české potraviny, ale když se jim podíváte do nákupního vozíku, tak poznáte, že lžou. Čili takové to čecháčkovské, „mámo, to je láce, naber toho, co se dá.“ Ale pak ať si tito šetřílkové nestěžují, že jedí šunty. Mohou si za to sami.

I u nás se dají koupit kvalitní potraviny, například mléčné výrobky od jihočeské Madety nebo různých minimlékáren. Já sám nakupuji tak vynikající jogurty, sýry a máslo, které tady za socialismu nebyly ani náhodou. To jsou totiž produkty pocházející z krav, které se pasou na loukách, mají kvalitní krmivo a nejsou umístěny v těsných kotcích kravínů, kde dostávají mizerné žrádlo. A stejně to platí o pečivu, masu, uzeninách a dalších potravinách. V obchodech, jako jsou například ty síti Náš Grunt, je kvalitní zboží. Samozřejmě také něco stojí, ale troufám si říci, že vzhledem k poměru cena-kvalita není vůbec drahé. Jistě, ti, co si myslí, že kvalitní jogurt dostanou za pět korun nebo špičkové klobásy stojí osmdesát korun za kilo, nebo šetří za každou cenu, jsou hlavními viníky krachu solidních domácích výrobců potravin a toho, že u nás kvalita některých potravin není nejlepší. Kdyby je nekupovali, nebudou je prodejci nabízet.

Psali jsme:

„Exotika“ v potravinách

„Hlad bude. Diktatura bude. Bohužel.“ Další, další věci, co Fiala nevidí

Pořádek v ledničce šetří peníze, stačí mít systém

Levněji už to nejde