Jiří Baťa: Formální a neobjektivní kritika TV krimiseriálu „Rapl“

25.02.2019 9:36

Portál Krajské LISTY uveřejnil poměrně tvrdou kritiku televiznímu seriálu RAPL. V titulku článku je mimo jiné nadpis: Konečně to někdo napsal. Rapl je přehlídka těch nejotřepanějších klišé.

Jiří Baťa: Formální a neobjektivní kritika TV krimiseriálu „Rapl“
Foto: archiv Jiřího Bati
Popisek: Jiří Baťa

Recenzentka paní Jana Machalická se o seriálu vyjadřuje, že : „Rapl je přehlídka těch nejotřepanějších klišé, špatných hereckých výkonů a především banálních zápletek“.  Říká se, že proti gustu, žádný dišputát a tedy, že má-li někdo k něčemu osobní výhrady a jiný názor, nemusí s tím nutně souhlasit i ostatní, mezi které patřím i já. Je to totiž o úhlu pohledu, pochopení náročnosti  filmové tvorby, chápání obsahu a konec konců i záměru tvůrce, tedy režiséra. Což vůbec neznamená, že nemůže být vyroben film, který je totální propadák!

Nevím, jak na to reaguje veřejnost, domnívám se však, že takto pojatá kritika je  do značné míry nepřiměřená, nepatřičná až nepřejícná. Názor, že jde o přehlídku těch nejotřepanějších klišé je přehnaný a irelevantní. Má-li paní Machalická na mysli klišé, převzaté ze západní provenience, pak ano, jsou tam sekvence, které tato klišé připomínají. Lze se však také paní Machalické ptát, zda kromě kritiky někdy dělala podobnou práci, tedy film, notabene krimiseriál. Pokud ne, jakože určitě ne, pak by měla být v hodnocení zdrženlivější. Tím není řečeno, že seriál nemá nedostatky, naopak.  

Na naše poměry je seriál dějově zcela výjimečný, byť má hodně okopírovanou dějovou linii seriálů západní provenience. Chápu, že dojem z nezvykle ponurého prostředí děje seriálu není zrovna nejlepší a s kritikou lze v tomto případě naprosto souhlasit.  Seriálu je však možné vytknou i jiné nedostatky. Zmíněné prostředí, které si vybral režisér Pachl, jako by ani nebylo naše, jako by tam nebylo jiné, než ponuré, šedivé, studené, necivilizované, deprimující prostředí. Autor(ka) kritického článku má jistě pravdu v tom, že Krušné hory nabízejí překrásnou krajinu, že jsou místem zimních radovánek a jejich dominantu dnes tvoří nejmodernější lyžařské areály atd. Jenže takové prostředí do každého filmu, v tomto případě krimiseriálu nelze vždy použít jenom proto, že je krásné, což ovšem neznamená, že by se celý děj seriálu měl odehrávat jen vyloženě v ponurém prostředí.

Ale nejde jen o exteriéry, tedy přírodu a venkovní prostředí. Seriálu lze vedle exteriéru vytknout i nereálné interiérové prostředí, v němž se děj odehrává. Zde mám na mysli např. interiéry kanceláří oddělení Policie ČR v jakýchsi půdních, zcela nevyhovujících a na dnešní dobu zcela nereálných prostorách, které jsme viděli v první řadě tohoto seriálu. Jedním ze zmíněných  nedostatků seriálu je již zmíněné ponuré a nepřívětivé prostředí děje. S tím ovšem souvisí i to, že obrazy jsou snímány v šeru a temnotě, že mnohdy na TV obrazovce nebylo nic vidět. Pokud by to byl ojedinělý případ,  dalo by se to snad přehlédnout, ale takových obrazů bylo víc a často i když lze chápat, že jak již výše řečeno, ponurost prostředí daného scénářem tomu v podstatě odpovídá.

Co se samotného obsahu a děje seriálu týká si myslím, že kromě kritizovaného exteriéru i interiéru seriálu, má děj naprosto odlišnou dějovou a obsahovou linii, než jak jsme zvyklí z jiných kriminálních seriálů, např. Specialisté, Policajti z centra apod. Jakkoli se seriál do značné míry snaží napodobit autentičnost zločinecké prostředí, jak jej známe ze západních krimiseriálů, je seriál Rapl jakési mimořádné ozvláštnění ve zpracování českých krimiseriálů. Postava majora Kuneše v podání výborného herce Hynka Čermáka je mimořádně zdařilá a myslím, že i více reálnější, než např. postava majora v podání Davida Prachaře v seriálu Specialisté. Horší je to však s postavou šéfa PČR, podplukovníka Rohana v podání Alexeje Pyška, který se více  než je zdravé či normální kamarádí s alkoholem, což se na policajta, šéfa oddělení Policie ČR zrovna  nehodí a nedělá dobrou reputaci Policii ČR, byť by se nakrásně mohlo zdát, že časté požívání alkoholu má v ději a prostoru své opodstatnění.

Jistým problémem pro diváka je, že  není zcela zřejmé, o jaký typ oddělení PČR se vlastně jedná. Vzhledem k tomu, že řeší kriminální případy minimálně na úrovni krajské správy Policie ČR je prostředí, ve kterém se pracoviště Policie ČR nachází, naprosto neadekvátní dnešní době. Pochybuji, že skutečnost, že se děj odehrává ve zmíněném nepřívětivém prostředí by mělo být důvodem, že i pracoviště Policie ČR je jakoby v nějaké bohem zapomenutém městečku, kde lišky dávají dobrou noc.

To jsou, bohužel, do značné míry zcela nepřehlédnutelné nedostatky a přehmaty režiséra Pachla, byť jak již řečeno, sám seriál je svým obsahem něco víc, než jsme dosud na obrazovkách TV viděli. To bude také asi důvod, že sledovanost seriálu je vysoká i za cenu všech zde uvedených, ale i neuvedených nedostatků a problémů, které seriál doprovází. Na druhé straně je třeba ocenit skutečnost, že se pan režisér Pachl chytil tématu, jehož děj se naopak značně vymyká seriálovému klišé. Třeba jej zde uvedené nedostatky a problémy nabudí k tomu, že jeho příští dílo podobného charakteru (bude-li jaké) bude od toho všeho oproštěno.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

15:49 Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

Pondělní glosa Jiřího Weigla