Asi tak, jako drtivá většina slušných lidí. Inu, neslavil jsem. Většina lidí už procitla a už dávno si uvědomila , že před 26 lety byli podvedeni. Ideálům listopadu 1989 už věří jen pár zatvrzelých a neinformovaných prosťáčků,, anebo ti, kteří na tom převratu zázračně zbohatli a třeba z bývalých veksláků se náhle stali milionáři.
Dnes už je zcela prokazatelně jasné, že listopad 1989 byl zinscenovanou fraškou. Už kdysi jsem psal, že čekám, až promluví „mrtvý student“ z Národní třídy. A poručík Stb Ludvík Zifčák před dvěma léty promluvil. V rozhovoru pro slovenský časopis Život prozradil, že listopad 89 byl akcí Stb, ale cílem nebylo nastolit kapitalismus. Ale podílely se na tom i další tajne služby. Konečně už samotná role poručíka Stb Zifčáka v listopadu 89 je nezvratným důkazem a lecos naznačuje...
Lide byli tehdy vskutku podvedeni. Paní Blanka Bláhová z Hradce Králové už delší dobu říká : “Že mi ruce neupadly, když jsem zvonila klíči ! Byli jsme podvedeni, moje maminka mi tenkrát říkala, opatrně děvče, abyste toho jednou nelitovali, a měla pravdu. Co nám za komunistů chybělo,vždyť nám bylo líp .“ Kdysi pracovala v královéhradecké škodovce, tedy v Závodech Vítězneho února, pak dlouho v redakci krajských novin. Realita kapital ismu je hodně drsná a krutá- nezaměstnanost, arogance, hulvátství, sobeckost, bída ... A lidé jsou zoufalí a přemýšlejí jak přežít. Jistý, významný královéhradecký lékař P.M. veřejně tvrdí, že socialismus měl sve chyby, ale byly marginální a ve srovnání s dneškem byl socialismus rájem na zemi. A lidé za socialismu byla k sobě vzájemně lepší, slušnější, upřímnější, dnes se slušnost považuje za slabost.
Osobně mně těší, že stejné, hodně levicové názory vyjadřují i lidé, od nichž bychom to nečekali. Například chartistka, disidentka a spisovatelka Lenka Procházková na svém webu v obsáhlem článku mimo jiné napsala“... Většina lidí si v roce 1989 nepředstavovala, že změna režimu se zvrhne do kapitalsmu, který nota bene nedodržuje ani vlastní pravidla. Mnozí doufali, že navážeme na ideály obrodného procesu. Že bude svoboda tisku, že se otevřou možnosti drobného podnikání a soukromého zemědělství, ale, že velké podniky zůstanou státu. Jistě si nepředstavovali, že i vodu prodáme zahraničním firmám a že část polí a lesů věnujeme církvím, “píše Procházková mimo jiné.
A znovu proto přiznávám, výročí listopadu 1989 jsem neoslavoval., ale proklínal. Podvod a předem dohodnutá fraška si žádný potlesk a oslavy nezaslouží.
A tak jen zbývá doufat, že se snad někdy naplní slova písně , kterou kdysi zpíval americký zpěvák Dean Reed žijíci v tehdejší NDR - We shell over come--- jednou budem dál, jen sílu mít, jen víru mít. jednou budem dál, já vím.“ No snad tomu tak jednou bude. Snad...
Jiří KOŠŤÁK
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
