A nelze říci, že v té chvíli byl daleko od pravdy. On sám už ale jaksi zapomněl dodat, že to byla zkorumpovaná pravice, ale i úplatkářskými skandály zasažená vládní levice, kdo Babišovi otevřel cestu k pohádkovým ziskům.
Korupční politika dvou posledních pravicových vlád zcela jistě umožnila raketový nástup populistického hnutí ANO. Z tohoto hlediska jsou bezprostředními „zploditeli“ politika Babiše někdejší premiéři Topolánek a Nečas a jejich ministr financí Kalousek.
Přitom je ale třeba stále připomínat, že Andrej Babiš byl už od počátku divoké privatizace součástí mesaliance politiků a průmyslových magnátů, kterou s oblibou nazývá matrixem.
Ministr financí ve sněmovně dlouze citoval z knihy o Miroslavu Kalouskovi, vystihující nejtemnější momenty jeho dlouhé politické kariéry. Tím spíš ale nevypouštějme z paměti řadu záhadných a vysoce podezřelých epizod Babišova podnikatelského růstu.
Například že Babiš, který teď úporně prosazuje zákon o prokazování původu majetku, dodnes tají, kdo financoval rozjezd jeho Agrofertu. Pořád si vystačí s tvrzením, že to byli spolužáci ze studií na ženevském gymnáziu. Přitom na něm vychodil pouze jeden ročník.
Babiš připomněl Kalouskovy styky se zbrojařem Richardem Hávou. Především kvůli němu Kalousek bránil před zrušením ustanovení, že zbrojní obchody musí stát uzavírat přes prostředníky, k nimž patřil Hávův Omnipol.
Pak ale nezapomínejme, že ve stejné době měl Babiš úzké vazby například na tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera z ODS a později na sociálně demokratické ministry vnitra a obchodu Stanislava Grosse a Miroslava Grégra.
Je přitom jasné, že v těch časech, kdy se byznys definitivně propletl s politikou, by bez politických styků Babiš nikdy průmyslové impérium nevytvořil.
Jak úspěšné byly jeho politické kontakty? To si můžeme ilustrovat třeba na privatizaci Unipetrolu. Tuto chemičku Zemanův kabinet přiklepl právě Agrofertu, ačkoliv v soutěži nabídl o tři miliardy méně než britská společnost Rotch.
Lze tedy říci, že stejně jako Kalousek, jsou otci Babišova politického úspěchu Miloš Zeman a Václav Klaus. Vždyť právě za jejich opoziční smlouvy došlo k nejvážnějšímu ohrožení demokratického systému a korupce byla puštěna ze řetězu.
Žádný z těchto politiků ale nikdy nedosáhl takové koncentrace moci jako vicepremiér, ministr financí, majitel průmyslového a mediálního impéria Andrej Babiš.
Kdo ale může zastavit oligarchu, jenž představuje možná větší nebezpečí pro demokracii, než mocenský kartel Zemana a Klause? Rozhodně ne nynější pravicová opozice, dokud za ní bude mluvit Kalousek.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
