Rozhodnutí ministra životního prostředí Richarda Brabce beru jako manažerské rozhodnutí a jsem s ním smířený. Důvodem ukončení naší spolupráce je rozdílný pohled na některé věci související s vedením Národního parku Šumava, zejména pak na podobu Zákona o Národním parku Šumava.
Já sem přesvědčený, že Šumava potřebuje jasný zákon s konkrétními a srozumitelnými pravidly, kdežto pan ministr dává přednost zákonu obecnějšímu. Na Šumavě jsem se narodil, vyrostl zde a budu tu i nadále žít. Žádného ze svých rozhodnutí nelituji, nic bych nedělal jinak. Za výsledky své práce si stoprocentně stojím. Za dobu, kdy jsem řediteloval Správě NP a CHKO Šumava se podařilo mnohé. Na Šumavě vítězila racionalita nad ideologií.
Správu NP a CHKO Šumava jsem přebíral v době její největší ekonomické krize, kdy na jejích účtech bylo na jeden plat pro zaměstnance. V dnešní době je Správa NP a CHKO Šumava ve výborné ekonomické kondici.
Přebíral jsem Správu NP a CHKO Šumava při bující kůrovcové kalamitě. Kdy se na Šumavě kácelo rekordní množství dřeva. Vznikaly zde holiny o rozsahu tisíc hektarů každý rok. Dnes je kůrovcová kalamita zažehnána.
Kůrovce máme méně než jeden strom na hektar, což považují za významný a reálný úspěch ochrany přírody. Pokud by zůstal stav bezzásahových území v dnešním stavu, nemusela by se Šumava obávat další kalamity. Já se však obávám, že rozsah bezzásahových území se zvětší, jak se ostatně děje i v právě schváleném Plánu péče.
Přebíral jsem Správu NP a CHKO Šumava v době, kdy nebyly připraveny téměř žádné projekty. Dnes se na Šumavě realizuje více než 90 projektů, které jsou vesměs zaměřené na návštěvnickou infrastrukturu. Přebíral jsem správu v době, kdy se 20 let používala v boji proti kůrovci chemie. Byl jsem první ředitel, který ji zakázal.
Mým cílem byla reálná a skutečná ochrana přírody. Ve jménu toho jsme zachránili tisíce hektarů šumavského lesa před kůrovcem. Za tímto postojem si pevně stojím a byl jsem připravený ho hájit i soudní cestou.
Myslím, že se mi podařilo navázat velmi dobrou spolupráci se šumavským regionem, šumavskými starosty a oběma kraji, na jejímž území se park rozprostírá. Situace na Šumavě byla ještě před několika měsíci naprosto stabilizovaná. Spolupráci jsem navázal i v regionu bavorské a rakouské části Šumavy. Vybudovali jsme nadstandardní vztahy s lesy, které na rakouské straně vlastní klášter Schlägl. Stejně tak s bavorskými státními lesy, ale také s mnohými starosty Národního parku Bavorský les. Snažil jsem se i o spolupráci s Národním parkem Bavorský les.
Z pozice ředitele Národního parku Šumava odcházím spokojený. Chápu rozhodnutí ministra Brabce, který chce momentální situaci na Šumavě udržet v klidu.
Přesto musím konstatovat, že situace na Šumavě byla ještě před několika měsíci emočně naprosto stabilizovaná. Rozumím i tomu, že jsem byl trnem v oku ekologických aktivistů, kteří využili situace při změně vlády a změně na postu ministra životního prostředí a extrémním tlakem na ministra Brabce, ale i na mě opět rozvířili emoce na Šumavě. Situace je nyní neklidná. Protože Šumavu vážně miluji, rozhodně nechci být tím článkem, který by byl na Šumavě důvodem k rozjitřeným emocím.
Rozhodně nechci být překážkou k míru, který očekávám, že nastolí ministr Richard Brabec. Znovu konstatuji, že s panem ministrem jsme se dohodli korektně a profesionálně jako dva dospělí muži. Přeji jemu, ale i celé Šumavě, aby se jí i nadále dařilo v klidu a míru alespoň tak, jako to bylo i za doby mého ředitelování.
Není všem dnům konec a věřím, že se na Správu šumavského parku ještě jednou vrátím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
