Zcela nepochybně nám v 19. století pomohly k ukotvení moderního českého národa. Zcela nepochybně spisovatelé či herci v době před rokem 1989 měli mimořádný význam. Vědecké hlavy typu akademika Knappa či Charváta rezonovaly v určité části společnosti.
Dnes naše kulturní či intelektuální elita žije ve svém omezeném elitářském světě, pohrdavém k miliónům těch obyčejnějších, přesvědčena o tom, že je něco více, že pro ni neplatí normální měřítka.
Fanatismus a ventilovaná hrubost je spojuje.
Kraus, Vetchý, Hřebejk, Mencl, atd. ponížennost vůči knížeti, hrubost vůči normálním lidem.
A ta akademická obec : bláznivý a nenávistný Zlatuška, verbální i fyzický exhibicionista Putna.
Na krátkou chvíli mne Zeman zaskočil, že spojil své jmenování Putny s požadavkem, aby byl tohoto svého zákonného práva napříště zbaven.
Ale vzápětí jsem si uvědomil, že nic jiného si profesoři nezaslouží.
Prezident jmenuje vládu i její ministry, členy bankovní rady, soudce, předsedu NKÚ, ústavní soudce….atd.
Bude dobré, že profesoři napříště nebudou spadat do rangu jmenovaných hlavou státu.
Ať si je jako jiné úředníčky svého ministerstva jmenuje rezortní ministr.
Zdá se, že si nic více nezaslouží.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Vyvadil
