Ale nemylme se. To není chyba slovenských voličů. Voliči se vždy chovají podle politické nabídky. A tady jde o zcela zásadní selhání Roberta Fica a jeho strany Směr. Robert Fico měl v ruce všechny mocenské karty, avšak poslední dva roky a poslední půlrok zvlášť se choval z hlediska zodpovědnosti lídra strany, která má absolutní většinu v parlamentu, zcela nepříčetně. Jeho debakl je zcela zasloužený.
Namísto toho, aby využíval dobrých hospodářských výsledků, které země dosahovala, ve strategický posun dál a investoval do rozvoje infrastruktury, do školství či zdravotnictví, spřádal komické sociální balíčky typu vlaků zadarmo, příspěvků na lyžařské potřeby apod. I sociálně cítící pozorovatelé museli být na rozpacích.
Snad největší fatální chyba se však týkala až fanatického šíření strachu.
Jestliže předseda vlády, který má všechny předpoklady řešit všechny problémy země, si v posledním roce jako jediné téma vybral problém migrace, ačkoliv na Slovensku není pomalu ani jeden uprchlík, není mu pomoci. A když den před volbami si zajede na řecko-makedonskou hranici, aby s ustaranou tváří hořekoval po dobu 20 minut před kamerami, jak je ta migrační vlna hrozná a že nedopustí ani jednoho uprchlíka na Slovensko v situaci, kdy ani jeden migrant ze Sýrie by ani na vteřinu na Slovensko nevyrazil, mohl si člověk jen poklepat na čelo.
Zcela otevřeně, včera Fico skončil. A skončil nejhorším možným způsobem. To, co ze Slovenska udělal je fakt šílené. Bude ještě jistě ze setrvačnosti působit na slovenské politické scéně, ale půjde již jen v trajektologii Vladimíra Mečiara. Nemá prostě už nic, co by Slovensku pozitivního nabídl.
Pro Česko by z toho měl vyplynout jeden racionální závěr.
Naše politické scéna sice nyní ve vládní koalici mezi sebou jiskří, ovšem jsou to nevýznamné drobnosti. ANO a ČSSD, tyto dvě rozhodující politické strany vládní koalice, mají všechny předpoklady úspěšně vládnout i po roce 2017.
Ale zejména Sobotkova ČSSD by měla urychleně přestat koketovat zejména s TOP 09, stejně jako umravnit KDU-ČSL.
Tyto dvě strany tvoří zajímavou symbiózu. Babiš je to nové, Sobotka je to tradiční. Babiš je střízlivě kritický k Bruselu a evropským aktivitám, Sobotka je střízlivě vstřícný.
Ani jeden z nich tak nepředstavuje přepalování do extrému, které na Slovensku Fico odstartoval a který slovenské politické novotvary včetně Kotlebových polofašistů přetavily v dokonalý úděs a šok.
Česko na rozdíl od Slovenska má tedy naději.
Kdo sledoval včerejší výsledky slovenských voleb, mohl poměrně spokojeně říci, že ještě štěstí, že žijeme v Česku. Něco tak šíleného nás přece jenom nečeká.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
