O tomto výsledku nikdo rozumný nemohl pochybovat a některé týdeníky jako např. „Týden“ už brali tuto situaci jako fakt a jinak výborný novinář Petr Kolář avizoval premiérství Andreje Babiše jako jisté. Ovšem i jeho nekritické omámení Babišem nebralo na vědomí, že Babiš taky může být naprostý hňup, což se i následně ukázalo a tuto při prohrál.
Přesto platí, že Babiš má zkušenosti nemilosrdného oligarchy a je teflonový a bude zase útočit. Včera přislíbil 200 miliónů pro otáčivé jeviště v Českém Krumlově,
dnes zaútočil stylem Tomia Okamury na Angelu Merkelovou…
Tomu Bohuslav Sobotka čelit neumí. Naopak Chovanec by si Babiše uměl namazat na chleba.
Kauza šlachtovsko – prokurátorského puče a podílu oligarchy Babiše na ní asi mnohé změnila.
Babišovi novináři se činí a Šlachta už je českým Cattanim. Že např. plukovník Martinec, bývalý šéf protikorupčního útvaru, jehož Šlachtova milenka Bradáčová zlikvidovala, byl mnohonásobně úspěšnější, neřeknou.
Čím více tekla hysterická slina na ústech Andreje, tím víc jsem osobně jen zíral. Je to vůbec příčetný člověk.
Přece musí vidět, že nemá naději se prosadit.
Nepochopil.
Přesto by byl schopen regenerace a ta by se mu neměla dovolit.
ČSSD by namísto Slávka Sobotky měla vyslat do klání s Babišem Milana Chovance.
A bude mít znovu premiéra.
Ty důvody a docela zásadní jsou minimálně tři a nebo vlastně čtyři.
Samozřejmě, že na prvním místě je styl, taktika a charakter důrazu vystupování.
Bohuslav Sobotka je jistě dokonalý úředník, měl by se stát doživotním generálním tajemníkem státní správy, nebo jak se to jmenuje, ale jako politik a premiér má nulový dopad.
Může mluvit půl hodiny a jeho způsob mluvy je tak sterilní a emotivně neutrální, že po třetí větě každý vypíná.
Upínají se k němu samozřejmě pravdoláskařští novináři a chtějí v něm hledat cosi silného probruselského, proatlantického a protiruského, ale to je dnes v Evropě, ve světě, ale i v této zemi už jen negativem.
Havlističtí novináři chtějí zachránit onen svět z roku 1989, ale v ten věří už jen ti, kteří jsou na něm ekonomicky (novináři) a nostalgicky (asi tak 10% populace) vázáni.
Svět se dramaticky mění. Trump, ale i Sanders v USA by zrušili NATO a proti militarismu bojuje i šéf britské Labour Party, španělští Podemos atd.
Evropa se z kolébky míru, pohody a harmonie stala předpolím vojenského konfliktu s Ruskem a současné cvičení v Polsku o 25 tisících vojáků, které v každé chvíli, zejména omylem může skončit válečným konfliktem, který už nikdo nezastaví.
Trump chce NATO zrušit, Sobotka vítá průjezd vojáků USA jako symbol svobody…
Nechci být jízlivý, ale Trump na 65% má naději stát se americkým prezidentem. Prostě vystihuje potřebu světa po změně, zato Sobotka má naději toliko na důstojné ukončení svého současného premiérování.
A pak tu máme Evropskou unii.
Češi jsou podle většiny výzkumů nejkritičtějším evropským národem ve vztahu k této instituci. A v rámci V4 naprosto vedeme ve svém odporu k EU.
Za této situace je Milan Chovanec chvályhodně nepopulistický, ale zároveň nejrazantnější kritik EU ze všech ministrů této vlády. Neplácá nesmysly jako Babiš, který ničemu nerozumí a tu nasadí vojska NATO a jen vystřeluje věty, které už nikdo nebere vážně.
Chovanec uměl, jak proti uprchlíkům tvrdě vystoupit, ale zároveň nikdo z rozumných nepochyboval, že má věci pod kontrolou. A také má.
Není tu jeden uprchlík, není tu jediný teroristický útok.
Zatímco Slávek opakuje floskule o evropských hodnotách, o kterých si každý může myslet něco jiného (multikulutalismus, islamismus, vítání statisíců migrantů, tolerance mešit…., bruselská byrokracie) a které v této zemi dráždí, ale normální české levicové voliče zvláště, Milan je racionální tvrdý a mluví, tak jak lidé cítí.
Zhruba a jemně řečeno: Evropskou unii Merkelové či Junckerta fakt nikdo tady nechce.
Co ovšem nakonec vždy rozhoduje, je síla lídra. Slávek téměř dokonale připomíná svou šedivostí bývalého kancléře Rakouska Faymana. Dnes už tam není
Babiš si ležérně podává ještě více hysterického Kalouska a Sobotku napůl ignoruje…
Těchto 14 dní ukázalo, že na Chovance nemá.
V uplynulém týdnu se ukázalo to nejdůležitější: Ani vlastněná média, ani miliardy za určitých okolností nemusí být Babišovi nic platné.
Ale nejen to.
Ani Miloš Zeman se ve střetu Babiš – Chovanec nepostaví ani na jednu stranu.
Oba dva nechá bojovat proti sobě a v případě vítězství Chovance jej s klidem pověří jako předsedu vlády, což je v případě Sobotky značně nejisté.
Příští volby do Poslanecké sněmovny, a v tom má Babiš pravdu, budou bojem proti němu, proti oligarchii, politickému diletantismu, masivními střetu zájmu a aroganci…
Střet Chovanec – Babiš by nesmírně napomohl zprůhlednění celé politické scény.
Malé straničky by plakaly, ale boj by se soustředil na zásadní střet ČSSD – ANO, jak jsme jej znali v minulosti při střetu Zeman – Klaus, Paroubek – Topolánek.
Téměř s jistotou by se nakumulovalo k oběma uskupením možná až 30 % hlasů a z malých stran by se osvědčily jen ty, pro kterých je objednávka.
A ještě jednu poznámku: Chovancovi velmi prospívá, že proti němu bojuje Dienstbierovsko – Šabatovské křídlo v ČSSD, které společnost odmítá.
Takže si dovolím odhad:
Půjde-li o střet Chovanec(ČSSD) – Babiš (ANO) bude výsledek: 32% ku 28% ve prospěch ČSSD
Půjde-li o střet Sobotka (ČSSD) - Babiš (ANO) bude výsledek: 21% ku 25% ve prospěch ANO
A navíc se do Sněmovny dostane fůra hysterických ministran.
No nic, času je dost.
A klíč má v rukou Bohuslav Sobotka.
Zodpovědný předseda strany musí totiž sám uvážit, zda není někdo lepší, kdo by protivníka porazil.
A ten někdo je očividný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
