Josef Ježek: Jak jsem se ocitl v časové smyčce

17.03.2017 20:30

Ten film vznikl ve Spojených státech v roce 1980. U nás měl premiéru až o deset let později, po „sametové revoluci“. Do té doby byl údajně zakázán, prý z důvodů, aby český filmový divák nebyl deprimován americkou zbrojní technikou. Odehrává se totiž na palubě US letadlové lodi Nimitz. V osmdesátých létech jedna ze špiček zbrojní techniky amerických imperialistů. Jeho název je Tajemná záře nad Pacifikem. Ještě dnes vás může zaujmout, na internetu je jistě k mání.

Josef Ježek: Jak jsem se ocitl v časové smyčce
Foto: ODS
Popisek: Josef Ježek

Právě ona tajemná záře způsobila, že loď se ocitla ve zvláštní bouři, ve které se propadla v časoprostoru a ocitla se nedaleko Pearl Harbouru v předvečer japonského útoku na tuto americkou tichomořskou základnu. Dál vám děj neprozradím, přišli byste o zážitek.

Nebudete tomu věřit, ale i já jsem se ocitl v podobné situaci. Nebylo to u Perlového přístavu, ale tady u nás, v našem regionu. Ale začněme od začátku.

V denním tisku jsem zachytil informaci o besedě, kterou pořádá Podkrkonošské muzeum v Trutnově. Jejím tématem byl protifašistický odboj v Podkrkonoší v souvislosti s paradesantními výsadky Antropoid a Silver A, činnost odbojové skupiny S21B a tragické události na Bohdašíně a Končinách u Červeného Kostelce. Přednášejícím PaeDr. Karel Ř. Nedalo mi to, abych neupozornil mého přítele, badatele Libora P., který se touto tematikou dlouhodobě zabývá a publikoval na toto téma už několik ceněných prací. Ta informace ho zaujala, zvláště, když byly anoncovány otázky, které nejsou dosud k tomuto tématu uspokojivě objasněny. Nakonec jsme na besedu jeli oba.

Trutnovské muzeum je pěkná budova vedle kostela. Přijeli jsme včas, zběžně si prohlédli expozice a současné výstavy a zaujali místo v přednáškovém sále. Posluchačů bylo dost, pořadatelé uvádějí číslo 90. Účastníci se rekrutovali z naší generace lidí kolem sedmdesátky, mladé zájemce o historii jsem nezahlédl. V přední řadě jsem identifikoval docenta Vladimíra Wolfa, bývalého děkana Pedagogické fakulty královéhradecké univerzity. A pak to začalo.

Přednášející PaeDr. byl starší vousatý muž, dosti charismatického vzhledu. Už jeho příprava nás zaujala. Před vlastní přednáškou si několikrát intenzivně proplachoval dutinu ústní a pokračoval v tom i v průběhu přednášky. Asi  byl dehydrovaný. V gestu kouzelníka, který se chystá vytáhnout králíka z klobouku, vztáhl ruce před sebe a zvýšeným hlasem spustil: Je temná noc z 28. na 29. prosince 1941. Nad územím tehdejšího protektorátu krouží se zhasnutými pozičními světly anglický čtyřmotorový letoun Halifax. Na jeho palubě jsou tři československé paradesantní skupiny: Antrophoid, Silver A a Silver B.

Tak to jsme samozřejmě věděli. Ve svém dramatickém přednesu, hodném herce ochotnické scény, pokračoval dál. Po deseti minutách bylo jasné, že tady se opravdu nedozvíme nic. Po dvaceti minutách Libor doporučil, abychom to vzdali. Ale protože jsme seděli uprostřed řady poměrně vpředu, bylo mi to poněkud trapné a tak jsem navrhl, že vydržíme alespoň do líčení událostí v Bohdašíně a na Končinách v souvislosti s radistou Jiřím Potůčkem. Opět nás nezklamal. Nic nového, pouze informace načtené z literatury, tak někde Miroslav Ivanov před třicetipěti léty. To už jsme nevydrželi a využili jsme jedné pící pauzy, abychom nespolečensky zdrhli. Cítil jsem v zádech pohoršené pohledy zbytku auditoria. Nedali mi to, abych se pracovníka muzea nezeptal, kde tohohle člověka koupili. Dostalo se mi odpovědi, že se jedná o místního regionálního badatele, dříve kantora. Opět se mi potvrdilo známé, že kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten učí. A ostatní čučí. Alespoň myjsme čučeli celou cestu domů. Jako pozitivum Libor ocenil skutečnost, že co do dat se náš paedr ani jednou nespletl.

Krátké pátrání druhý den nám celou věc objasnilo. Přednášející paedr je prý snad bývalý lektor VUMLu či jiného stranického vzdělávání, který v létech vlády jedné strany lil podobné sugestivní pravdy do hlav nebohým učitelům. A trutnovské muzeum mu, snad z charity, občas umožní přednášku. Repertoár má totiž široký. Přednáší i o Boženě Němcové.

Náhle mi to bylo jasné. Jakousi časoprostorovou smyčkou jsme se ocitli na schůzi místní organizace KSČ někde v době před 40 lety. Proto to věkové složení posluchačů. Jen ten docent Wolf mi tam nějak neseděl. Ten byl totiž v té době těžce na indexu.

Tomu se říká tajemná záře nad Trutnovem!

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…