Josef Liška: Co skutečně řekl předseda senátu v Terezíně?

Názvy - Lidice, Ležáky, Javoříčko, Prlov, Ploština a mnohé další jsou stálými symboly národního odporu a protifašistického odboje. S úctou vzpomínáme tisíce českých obětí nelidského a brutálního běsnění německých nacistů.

K nezapomenutelným a posvátným místům patří Národní hřbitov v Památníku Terezín. Již tradičně se letos konala Terezínská tryzna s účastí několika tisíc hostů z mnoha blízkých i vzdálených koutů České republiky. Přicházejí uctít památku obětí umučených a popravených v Malé pevnosti, utýraných vězňů z koncentračního tábora v Litoměřicích nebo obyvatel židovského ghetta.

Na rozsáhlém pietním území je 2.386 jednotlivých hrobů a další tisíce mužů, žen i dětí - oběti zrůdného, hitlerovského fašismu - jsou společně pohřbeny v několika pylonech.

S hlavním projevem vystoupil předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch. Pro některé z přítomných, které mainstream servilně řadí mezi politickou elitu, byl obsah jeho sdělení nepříjemným překvapením, alespoň podle následně vyvolaného poplašného povyku. Pro všechny ostatní občany, seriózní historiky a zejména pro pamětníky měly vyslovené myšlenky o příčinách vzniku poválečných excesů smysl. Obsah projevu byl přísně objektivní, jasné a hlavně – pravdivé formulovaný. Je snad něco nepravdivého na sdělení, že: „V posledních letech se občas objevuje snaha některých lidí dávat vedle sebe zločiny nacistické okupace a odsun sudetských Němců“ nebo není snad pravda, že „…obětí okupace bylo nesrovnatelně víc, než tech, kteří zemřeli během odsunu...“?

Nestačí snad údaj o 360.000 českých obětí německé okupace ? Nestačí vám, vážení pánové, kteří považujete projev senátora za protiněmecký a nevhodný, nestačí vám snad historické údaje o 6 miliónech vyvražděných Židů, 20 miliónech Rusů, 10 miliónech zavražděných, zmasakrovaných a upálených vlastenců z mnoha dalších zemí ? Kdo má podle vás všechny zločiny té strašné války na svědomí? A při jaké vhodnější příležitosti než zde měly být připomenuty?

Senátor Štěch pokračuje: „Samozřejmě, že za žádných okolností neschvaluji samostatný lynč ani samozvané mstitele, ty koneckonců neschvalovala ani tehdejší československá reprezentace. … Německá armáda utopila dobrou vůli v krvi … kdyby se alespoň těch několik posledních dnů války chovali jinak, nejspíš by i jiným způsobem probíhal i odsun.“

Vy, kteří odsuzujete upřímně pronesená slova Milana Štěcha, připomeňte si jen jeden z mnohých německých zločinů v posledních dnech války, připomeňte si den 5.května 1945 s vyvražděním mužů Javoříčka na Olomoucku s následným vypálením této osady.

Snad právě proto senátor říká, že „Nacisté nebyli schopni v květnu 1945 překročit svůj stín a chovat se jako lidé. Tím, bohužel, v očích Čechů ještě více pošpinili celý svůj národ jako celek.“

Není snad pravdou, že „…zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu. Na konci této politiky čekaly náš národ koncentrační tábory nebo otrocké práce někde na okupovaném Východě, dokonce možné úplné vyhlazení.“

Ani to snad není pravda? Vždyť známý projev zastupujícího říšského protektora R. Heydricha v Černínském paláci v Praze dne 2. října 1941 byl precizně vypracovaným projektem o „konečném řešení české otázky“

Senátor Štěch před závěrem svého projevu dodává: „… každý seriózní člověk, který chce válečnou a poválečnou dobu hodnotit, musí tyto věci vzít v potaz. Musí vzít v potaz Terezín i další vyhlazovací tábory ... Samozřejmě platí známý princip příčiny a následku, to znamená, že přece všechny známé excesy nemohou být stavěny do jedné řady s nacistickými zločiny, protože to byli Němci, kdo vyvolali válku, kdo rozpoutali tu hrůzu, nikdo jiný. To oni zřídili koncentrační tábory.“ Opět jednoznačná pravda která, prozatím nemohla být a nebyla překroucena i když se například o popření holocaustu někteří jednotlivci již také pokoušeli.

Milan Štěch pokračoval: „ ... Je dobře když je národ schopen sebereflexe. Myslím, že Německo od konce 2.světové války dokazuje, že je jí schopno a také se podle toho chová a my se musíme na své dějiny podívat kriticky a přitom vyváženě. Sebereflexe je něco jiného než sebemrskačství. Chci říci na závěr tolik – národ, který se neustále pokouší přestavovat vlastní dějiny v zájmu svých současných politických potřeb ať už domnělých nebo skutečných, takový národ neví kde stojí a za čím si stojí a takový národ se ani nemůže dopracovat pravdivé sebereflexe. Dívejme se na sebe a své dějiny kriticky, ale objektivně. Nepodléhejme momentálním, geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí na ty, co se za naši svobodu obětovali, bojovali a s úctou ke všem obětem nacistického teroru.“

Ve stejném čase jako v Terezíně, ale na jiném místě a při jiné příležitosti zazněl jiný projev. Přednesl jej Daniel Herman, ministr kultury České vlády. Převzal sice záštitu nad jednou z hlavních pietních akcí jakou je Terezínská tryzna, ale dal přednost před uctěním památky tisíců nevinných obětí svým „milým krajanům“ v Norimberku na sjezdu Sudetoněmeckého Landsmanšaftu. Jeho projevu nadšeně tleskali následníci odsunutých sudetských Němců – henleinovců, příslušníků SS, Wehrmachtu, Freikorps a jiných bývalých fašistů sloužících oddaně svému vůdci Adolfu Hitlerovi - všichni pod taktovkou spokojeného Berndta Posselta.

I když byli již dříve - Herman, Bělobrádek, Marksová i mnozí jiní novodobí čeští kolaboranti častými návštěvníky sudeťáckých srazů nikdy, až do dnešní doby žádná Česká vláda nevyslala na sjezd oficiálního delegáta. Již velmi dlouho zástupci obou stran – německá i česká – čekali na podobného premiéra jakým je právě teď Bohuslav Sobotka. Před ním dosud žádný předseda České vlády v sobě nenašel tolik surovosti vůči obětem německého nacismu, aby některého z ministrů vlády pověřil k vystoupení na sudetoněmeckém srazu. „Je to důležitá, historická událost“ pochvaloval si Posselt. Mezi návštěvníky sjezdu se objevili již v sobotu i další z českých politiků, mimo jiné i bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (ČSSD), poslanec Daniel Korte (TOP 09) nebo náměstek místopředsedy vlády pro vědu a inovace Arnošt Marks, manžel ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD).

Miloš Zeman, již před mnoha roky označil Henleinovu sudetoněmeckou stranu (SdP) jako pátou kolonu v českém pohraničí předválečného Československa. Tito nacisté se „přičinili“ významnou měrou o rozbití našeho státu. V konečném důsledku vyhnali z pohraničních oblastí české obyvatelstvo. Adolf Hitler je za tyto „hrdinné činy“ odměnil medailemi.

Říká se, že historie se občas opakuje, třeba i v poněkud jiné podobě. Doufejme a věřme, že nově uspořádaná pátá kolona ze známých poslanců, vládních i komunálních politiků, nyní již oficiálně tolerovaná i samotným premiérem Sobotkou již do příštích parlamentních voleb v roce 2017 nestihnou připravit, předložit a uzákonit návrh na zrušení platnosti dekretů prezidenta ČSR Edvarda Beneše. To je totiž dlouhodobě trvalé, hlavní motto sudeťáckých aktivit i když našim důvěřivým, naivním i zbožným lidem falešně podávají ruce k odpuštění a usmíření.

RNDr. Josef Liška,
předseda Vlasteneckého sdružení antifašistů na Moravě.