Média ráda přinášejí coming outy politiků, sportovců a celebrit. Dotyční, kteří veřejně odhalí svoji odlišnou sexuální orientaci, se rázem stávají hrdiny. Novináři barvitě líčí jejich odvahu, se kterou do tohoto intimního doznání šli a jak to pro nemuselo být složité. Pokud šlo náhodou jen o celebrity druhé kategorie, dostávají se rázem do první ligy. Protože vlastně už vůbec nezáleží na tom, co umí, ale s kým spí.
Romance o homosexuálním Stroupežnickém
Žijeme přece v 21. století a dávno už nestačí souložit s příslušníky opačného pohlaví. To přece dělá většina z nás, tak co z toho? Být příslušníkem menšiny má v sobě prostě šťávu. Už jenom proto, že vedle muslimů jsou homosexuálové a lesbičky přímo strašidelně utiskování a zostouzeni. Čas od času si dokonce někdo dovolí kritizovat Prague Pride a podobné teatrální akce. Jiný neznaboh zase drze konstatuje, že valná část uprchlíků jsou pouze vypočítaví vykukové, kteří si chtějí zajistit snadnější život na úkor Evropanů.
Tak takhle ne přátelé, s takovou bychom dokonalou společnost, kde se nikdo nebude nikomu smát a nad nikoho povyšovat, prostě nevybudovali. Smích mě přešel zrovna nedávno, když jsem si četl v Reflexu o údajně obrovském úspěchu české kinematografie na prestižním filmovém festivalu v americkém Sundance. Devětadvacetiletý Ondřej Hudeček tam získal ocenění za režii. Sympatické mi bylo, že si pro svůj krátký sedmadvacetiminutový film zvolil historické téma a natočil film o prvním dramaturgovi Národní divadla Ladislavu Stroupežnickém.
Začněme od Přemyslovců
V první chvíli jsem si říkal, proč asi tak americkou porotu zaujal v Čechách oceňovaný, ale v zahraniční nepříliš známý autor Našich furiantů? Po přečtení pár řádků jsem pochopil, oč tady kráčí. Milý Hudeček totiž nenatočil žádní historické drama, ale qeer romance. Zkrátka a dobře, hlavním tématem filmu je údajná Stroupežnického homosexualita. To má být onen příslib české kinematografie. Napříště se budou točit filmy o tom, kdo všechno byl či nebyl homosexuál. Můžeme to vzít třeba rovnou od Přemyslovců.
Nebyl gay hned ten Bořivoj I.? Nebo poslední přemyslovec Vácav III.? Třeba jej nakonec zavraždil ze žárlivosti jeho milenec? A rozhodně bych se zaměřil i na Mistra Jana Husa. Co když se stal kněžím jen proto, že skrýval svoji homosexualitu? Možná byl tajně zamilovaný do Jana Žižky, co říkáte? Česká historie přece musí skrývat mnohem vice homosexuálů a lesbiček, než je nám všeobecně známo. Každý ňouma ví, že byl Žižka vojevůdce a Hus odbojný kněz. Moderního člověka 21. století ale zajímá, s kým spávali. No ne?
Ombudsmanka Šabatová to zařídí
„Mladý, nadějný a neklidný Hudeček“ navíc plánuje o Stroupežnickém natočit celovečerní film. A tak určitě. Ono je třeba tu jeho homosexuální náklonnost rozebrat do ještě větších podrobností. Hlavně tam zařadit pár postelových scén, ať mají ti pitomí šosáci z řad konzervativnějších občanů ČR pořádný vztek. Zpátečníci jedni! Zkrocená hora měla před lety značný úspěch, tak proč neudělat takovou skromnější českou verzi. Já vím, že o peníze v umění nejde. Je povinností Státního fondu kinematografie a všech daňových poplatníků solit prachy na velké umění.
Kdyby to náhodou v tomto případě nevyšlo, vždycky se dá říct, že na SFK sedí homofobové a uhrát nějakou finanční satisfakci přes ombudsmanku Šabatovou. Vážně by mě ale zajímalo, jak se ty vynaložené peníze vlastně vrátí? Lidé obecně málo chodí do kina a drtivá většina z nás prostě nechce na plátně vidět to, jak se osahává Stroupežnický s bratrem malíře Mikuláše Janem. Nikdo to těm klukům nebere, ale většinu z nás prostě takové intimností osobností české historie prostě nezajímají.
Merkelovou ať hraje Streepová
Česká kinematografie by si jistě zasloužila posunout se někam dopředu. Jestli to má být ale v tom, že se bude dle módy točit filmy o transsexuálech a homosexuálech, tak tomu příliš nerozumím. Ve světě mimo jiné zrovna frčí životopisné drama Dánská dívka, jehož hlavním hrdinou je „zajatec ve vlastním těle“. Dokonce je film nominovaný na Oscara a je předem jasné, že jej také získá. V opačném případě by šlo o bezprecedentní útok na práva sexuálních menšin. Ono stačí, že teď Oscara nezískal žádný americký herec tmavé pleti a byl kolem toho značný poprask. To se napříště nesmí opakovat.
Nedá se nic dělat, menšiny jsou prostě in. Vsadil bych se, že už nyní se pilně sepisuje scénář oscarového dramatu s tématem uprchlíků. "Mama Merkel" by mohla hrát Meryl Streepová a statečného humanitárního pracovníka Leonardo di Caprio, který se zamiluje do chudičké, ale hodné muslimské dívky. Případně by mohli filmaři nechat rozehrát příběh nebohého syrského chlapce, jehož fotografie v loňském roce vyšla ve všech světových denících na titulní straně. Jisté ovšem je, že za viníka této jistě tragické události nebude označen jeho otec, ale většinová homofobní, xenofobní a islamofobní společnost.
Námětů je dost, tak s chutí do práce. Film je v prvé řadě zábava, ale vedle toho je to také angažované umění, které nemůže být hluché a slepé k tepu moderní doby. Nevědomý lid je odbojný a nechápe, že politici, umělci a novinář chtějí pouze jeho dobro. Jako janek se vzpírá jejich trpělivé, ale rozhodně výchově. Lidi je třeba převychovat. Bude to tvrdý oříšek, ale nakonec se to jistě podaří. Chce to jen to správné odhodlání, pevnou vůli a v neposlední řadě svatou trpělivost. Však víme, co jsou obyčejní lidé zač. Myslí jen na to, aby zajistili svoji rodinu, měli práci a vůbec žili spokojený život. Prostě primitivové. Co byste od nich také čekali, že. Volí to Zemana, nechce vítat uprchlíky a v neposlední řadě nedokáže ocenit pravé umění...Fuj!
Vyšlo na eportal.parlamentnilisty.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
