V budoucnu by proto měl každý možnost si i při dálkových cestách vybrat mezi autem, letadlem, vlakem a autobusem jako je tomu třeba ve Spojených státech s jejich kdysi pověstnými Yellw Dog, žlutými psy.
K dohodě mezi černo-žlutou koalicí, CDU a CSU a opozicí, sociálními demokraty a zelenými, došlo před krátkých časem po několikaměsíčních dohadech a prakticky to znamená, že dálkové autobusy by se mohly na silnicích s největší pravděpodobností objevit již na jaře příštího roku 2013.
Před tím ale musí dojít ještě ke společné dohodě na změně zákona v německém parlamentu, tedy bundestagu, k čemuž by mělo dojít ještě letos na podzim. Kladně se k tomuto zákonu dle televize ARD staví i zástupci jednotlivých spolkových zemí, což je důležité, protože se změnou zákona bude muset souhlasit nejen parlament, ale i Spolková rada, kde sedí právě zástupci jednotlivých zemí.
Staré zákony povolovaly zavádění autobusových linek jen tam, kde neexistují žádné vlakové spoje a tento postup podporovala i Evropská unie. V Německu tento zákon platil od roku 1961, ale i ještě starší zákon z roku 1934 vycházel ze stejné logiky. Nový návrh zákona nedovoluje zavádět autobusové linky na kratší vzdálenosti než je 50 kilometrů, které trvají kratší dobu než jednu hodinu. Tuto dopravu budou i nadále zajišťovat příměstské vlaky.
Dohoda vlády na liberalizaci autobusové dopravy s opozicí měla velmi pozitivní ohlas mezi občany, ale samozřejmě i u provozovatelů autobusových spojů a rovněž i u automotoklubu ADAC, který je největší organizací v Německu. Prezident Automobilového spolku VDA Matthias Wissmann dokonce prohlásil, že autobusová doprava se může v budoucnu stát tím nejsociálnějším dopravním prostředkem v Německu, protože zajišťuje mobilitu za nejnižší ceny. Jiný pohled na tuto změnu má ministr dopravy Peter Raumsauer z CSU, který v bavorském rozhlase prohlásil, že "cílem této změny je, aby například 50 lidí jelo z Mnichova do Frankfurtu jedním dopravním prostředkem místo 25 nebo dokonce 50 auty."
Zdrženliví jsou naproti tomu představitelé ekologů sdružení ve spolku BUND, kteří preferují dopravu vlakem i tam, kde budou obě možnosti. Samotné dráhy se rovněž vyjadřují zdrženlivě, protože se domnívají že i dnes existuje dost paralelních dopravních prostředků a rozhodně prý neplánují zavedení vlastních dálkových autobusů, napsal Die Zeit.
Podle odborníků, kteří se sdružují ve spolku Bustouristikverband, který má 4 500 členů, ale tito dopravci nebudou na liberalizaci vydělávat, protože na tak velké investice nemají peníze, jde většinou o malé či střední firmy. Lze proto s úspěchem předpokládat, že kromě cestujících na změně budou vydělávat hlavně velké zahraniční firmy jako je francouzská firma SNFC či americká First Group, která provozuje velmi známé autobusy Greyhound-Buse. Některé dálkové spoje ale už nabízejí cizí firmy dnes, takže cesta z Berlína do Paříže stojí 86 eur, zatímco po železnici 189 eur, což je výhodné zvláště pro studnty a seniory. V krizi, kdy už skoro každý musí počítat, je evidentní, jakou možnost si řada lidí zvolí. Liberalizace dopravy v Německu si ke svému startu zvolila skutečně dobrou dobu. Podle FAZ původně měly bariéry k liberalizaci padnout až v roce 2019. Už ale teď připomíná deník Tagespiegel odbaví centrální autobusové nádraží v Berlíně v Charlottenburgu ročně 3,2 milionu lidí a často je přeplněno, což bude mít za následek, že autobusová nádraží budou muset být přestavěna. To rovněž není špatná zpráva, protože stavební firmy dostanou práci. Navíc německé dráhy, aby mohly konkurovat levnějším busům, budou muset zvyšovat svůj komfort.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
