Studenti se dostali bez přijímaček na gymnázium, na vysokou školu, nemají motivaci se učit, bezbřehý liberalismus vedl k naprostému nerespektování elementárních pravidel, normativ na žáka či studenta vede k tomu, že se spíše škola zbaví učitele, který nechce zadarmo rozdávat hezké známky, než problémového studenta, kterého by možná okamžitě brala jiná škola. Klesl počet hodin matematiky a tak jsme svědky, že studenti gymnázií či univerzit a ostatně i absolventi neovládají matematiku ani na úrovní 7. třídy, tedy procenta či zlomky. Přesvědčil jsem se o tom sám, když jsem opakovaně žádán, abych někoho za 40 minut snadno a rychle připravil ke zkoušce z matematiky, ale student jaksi nespočítá ½+1/4 či 15 proc. ze 300. A ty zlomky by se prý spočítali na kalkulačce. 50ti letý dělník oba příklady okamžitě zpaměti spočítá a 75ti letý dědeček studenta gymnázia rovněž, na rozdíl od toho studenta. Naši žáci se nejvíce zhoršili ze všech sledovaných zemích v mezinárodních průzkumech žáků základních a středních škol. Slýcháme kecy, na co ta matematika je, prý je mnohem důležitější znalost angličtina. Ano, absolventi prý umí dobře anglicky, ale ve skutečnosti neumí ani česky.
A k čemu je jim angličtina, když se dovedou bavit tak akorát o počasí. Absolventka doktorandského studia se chlubí na Facebooku, že umí jen anglicky. To se mi jeví jako docela slušná ostuda. Ostatně, kdyby se tito Einsteini chtěli tou angličtinou živit, tak zjistí, že je jim k ničemu, neboť jich je 13 do tuctu. Víte, kteří absolventi mají nejvyšší průměrné platy, budete se divit, ale absolventi Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, nejen proto, že na MFF je nejlepší výuka informatiky, ale proto, že myšlení většinu lidí prostě bolí, nejjednodušší je naučit se něco zpaměti a potom to zopakovat. To je například právě v té matematice k ničemu.
Studentka filosofické fakulty fabulovala, že nyní to prý není jako za socialismu, kdy se prý na vysoké škole memorovala fakta,ona to jaksi musí přece vědět. Ovšem, když měla v rámci předmětu sociologie dělat zápočet ze statistiky, tak jaksi měla problémy. Nevím, jak si studenti humanitních studií, religionistiky, sociální a kulturní antropologie, kulturní historie představují, že se budou živit.
Kapitolou samo pro sebe jsou kecy o měkkých dovednostech, které jsou prý důležitější než ty „tvrdé dovednosti“. Je opět otázka, co ti znalci měkkých dovedností chtějí vlastně prezentovat, když absolvent vyšší školy, neví, kdo to je Josef Masopust, Lev Nikolajevič Tolstoj, domnívá se, že Gagarin letěl před válkou, že Remek byl na Měsící, nezná hlavní města Portugalska, Švýcarska, Lotyššska, Ruska, Velké Británie, Maďarska, Bulharska, Rumunnska. Tak tedy měkké dovednosti budou živit možná nějaké politické kecálky, ale my jaksi potřebujeme ty, kteří ovládají právě ty tvrdé dovednosti. Ostatně mezi lidmi s tvrdými dovednostmi je dost těch, kteří to dovedou i prezentovat, jako například nedávno zesnulý spoluzakladatel Apple.
Když propukla kausa plzeňských práv, tak jsem pro Neviditelného psa napsal příspěvek, kde jsem uváděl, že na některých soukromých školách je zaplacené vše. Článek nebyl zveřejněn, prý jsou i kvalitní soukromé školy, možná Univerzita v Sezemicích nebo Univerzita Jana Ámose Komenského, kde studenti vystudovali semestr za půl roku, že?
Doporučuji všem, aby si přečetli knihu profesora pedagogiky Jana Průchy Moderní pedagogika nebo knihu rakouského profesora filosofie Konráda Paula Liessmanna Teorie nevzdělanosti. Z té první se dozvíte, že mezi padesáti nejhoršími středními školami byla jen jedna veřejná a druhá kniha je zdrcující kritikou tzv. reformátorů a reforem školství.
Člověk, který se pohybuje ve vzdělávání nebo je kompetentní rodič ví, že když chce pro děti kvalitní vzdělání, tak musí dát děti na veřejnou vysokou školu, jako je například Univerzita Karlova.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
