Když jsem si poprvé přečetla titulek Řecký ministr pro migraci nabídl rezignaci, nazval Makedonii Makedonií, myslela jsem si, že jsem něco přehlédla. Ale při druhém, pozorném i třetím, ještě pozornějším čtení zněl titulek stále stejně: Makedonie byla stále nazývána Makedonií. Neznalá historických souvislostí, nechápala jsem, co je na tom špatného, vysvětlení bylo naštěstí podáno v textu zprávy. Řekové užívají pro sousední zemi mezinárodně uznaný název Bývalá jugoslávská republika Makedonie a samotným jménem Makedonie označují část svého území, která dříve patřila Makedoncům. Toto rozlišování jmen je prý motivováno obavou, že by si zmíněná republika mohla činit na toto území nárok.
Odhlédneme-li od zajímavě zformulovaného titulku, z jazykového hlediska si zaslouží pozornost i samo odůvodnění rezignace, založené na užití nevhodného výrazu pro pojmenování určité skutečnosti. Celá situace je zajímavá z perspektivy tzv. teorie jazykového managementu. Zjednodušeně řečeno, jmenovaná teorie si všímá toho, jak jednají mluvčí ve chvíli, kdy dojde k nějaké odchylce od jazykových či komunikačních norem. Jazykový management provádíme, když napravujeme své přeřeknutí (celý den jsem jezdil bez dokladech, teda bez dokladů), provádí jej učitelka češtiny, když opravuje žáka (ve slově pýchavka nepíšeme í, ale ý), nebo třeba maminka, když její dítě zvolí nevhodný pozdrav (paní Prchlíkové nemůžeš říkat ahoj).
Odchýlení od normy pro nás může mít různé důsledky. Když napíšeme v SMS určené kamarádovi nějakou pravopisnou chybu, např. počkej tam na mně (správně má být mě), máme velkou šanci, že to dotyčný přejde bez komentáře. Za ponechání této chyby ve školním diktátu bychom si však vysloužili horší známku. Důsledky odklonění od nějaké normy se tedy liší podle toho, kdo se ho dopustí a v jaké situaci.
Odchylka byla hodnocena negativně
Označení makedonského státu jednoslovným pojmenováním Makedonie bylo odchýlením od normy, tato odchylka byla hodnocena negativně. Následně se ministr za užití zkrácené podoby jména státu omluvil, pro jiného politika to však byl potenciální důvod pro podání rezignace, a vyzval proto ministra, aby se vzdal své funkce. Pokud by stejné označení použil běžný občan, pravděpodobně by to jeho kariéru neohrozilo. Ti, kdo se pohybují v politice, si však musejí dávat na jazyk větší pozor.
Posouzení, zda je užití slova Makedonie pro identifikaci sousedního státu v řecké společnosti legitimním důvodem pro odstoupení z ministerské funkce, leží za hranicemi lingvistiky. Sledovaný případ však ilustruje, že jazyk při užívání hodnotíme, byť si to často neuvědomujeme. Toto hodnocení se totiž projevuje zvláště ve chvíli, kdy se jazykový projev odkloní od našich očekávání – podobně jako své tělo vnímáme především tehdy, když nás rozbolí.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV