„Urcite. Napisu zitra!" Tak to začalo. „Take zdravim! Divala jsem se na to, to je obycejne narceni. Asi nebudu reagovat, pripadne dodam jen jednu vetu do rozhovoru, ktery ma vyjit v pristim Respektu - ktery by mel byt o mnohem zajimavejsich otazkach, aspon to tak doufam. Omlouvam se, ze jsem Vas nechala cekat na moji ne-odpoved!" Pokračovala komunikace.
„Pardon, ted jsem si vsimla, ze jsem se snad vyjadrila spatne: nechtela jsem rici, ze nejsou zajimave Vase clanky, nybrz ta narceni!!" napsala Blaive dále do závorky, a když jí redaktor ParlamentníchListů.cz odvětil, že tedy komunikaci přepíše jako její odpověď, e-mailová diskuse pokračovala takto: „Jo, chapu Vas. Ale co chcete napsat, cely clanek k tomu, nebo jen sloupek, jak to vidite?"
Následoval další e-mail: „Jo, a jeste otazka: odkud jste to prohlaseni dostal? Nikde jinde jsem ho nenasla. Diky!" zeptala se Blaive, protože jí redaktor ParlamentníchListů.cz poslal jen přímé citace ve zprávě. „Nojo, ale vidite: kdybych musela venovat cely clanek na kazde narceni, nedelala bych nic jineho. Bylo jich uz desitky a bude jich dalsi desitky, a kdyz to neni o mne, to je o namestku Hazdrovi, o rade, o vyberove komisi, o reditelce Foglove, atd. atd. Chci zvedat uroven debaty a ne ztratit se v nevyznamnych, neinformovanych diskusich, do kterych mne prave tolik tahat chteji. Odbory se uz stezovaly u rady. Rada na ne odpovidala (to vyslo vcera.) At se na ni obrati, jestli jsou nespokojene, jsem jen kandidatka. Skoro bych na Vas jako na dalsi novinare apelovala, abyste nehrali hru tech, kdo nediskutuji o tom ustavu v konstruktivnim duchu a otravi verejnou atmosferu (a tim prave posili presvedceni tech, kdo chteji ten ustav zrusit). Jestli chcete mluvit o podstatnich otazkach, co se tyce minulosti a budoucnosti toho ustavu ci politiky pameti vseobecne, jsem ale Vam rada k dispozici," napsala Blaive dále s tím, že redaktora ParlamentníchListů.cz prosí, aby nepoužíval soukromý e-mail.
Soukromá diskuse s novinářem?
A toto přišlo, s dodatkem, že je to soukromé, před chvílí: „Mily pane Rychetsky, nevyjadruji se k tomu, protoze neni co k tomu rict, je to blbost. Upresnila jsem ve svem zivotopisu do USTRu, ze jsem byla 'hlavni reditelkou ('Institute Coordinator') LBI EHP' v '2012-2013', a moji funkci jsme si vyjasnili behem pohovoru. Rada ani vyberova komise nebyly uvedene v zadny omyl, proto tak odpovedela rada na jejich zadost. Ted mi zpetne prosim vysvetlujte, jak je mozne, ze jen Vy a dalsi redaktor dostali to prohlaseni, ktere nemohu nikde jinde najit? Nezda se to Vam jako pokus umele nafouknout jejich neovereny 'objev'?"
Před měsícem komunikovala historička a kandidátka Muriel Blaive s redaktorem ParlamentníchListů.cz podobným způsobem. V komunikaci, z níž vzešel rozhovor s titulkem Francouzská kandidátka na šéfku ÚSTR o kauze Kundera i politických tlacích. „Protože se ÚSTR v minulosti proslavil nešťastnou metodologickou prací s prameny a skandalizováním veřejných osobností, tím vzbuzovali dotyční výzkumníci ÚSTRu dojem, že jim jde především o osobní status, prestiž a politickou moc v české společnosti. Nepochybně jim tato sociální pozice, ve smyslu sociologa Luca Boltanského, pomohla legitimizovat jejich výklad v domácím kontextu, ale na mezinárodním, vědeckém poli to nemohlo a nemůže přispět k jejich renomé. Je to tím větší škoda, že velká část výzkumníků ÚSTRu se snaží dělat dobrou práci," vyjádřila se v něm například k tomu, proč ÚSTR klesá prestiž v Evropě.
Tehdy ujišťovala, že komunikace e-mailem je v pořádku a číslo mobilního telefonu je zbytečné poskytnout, neboť je často v zahraničí. Proto se jí redaktor ParlamentníchListů.cz nyní dotázal na zprávu NOO ÚSTR e-mailem. Muriel Blaive věděla, že komunikuje s novinářem, vždyť s ním stejnou cestou komunikovala před měsícem za účelem rozhovoru. Proto nelze brát současnou komunikaci za soukromou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
