Ladislav Balcar: Jak to ve světě chodí aneb Ti se mají

Selským rozumem tak vystihl problém planetárního významu, který nejednou krutě zasáhl do vývoje světových dějin, osudu zemí, národů, klanů či rodů. Historici spočítali, že za 5 tisíc let vývoje lidského společenství v honbě za potřebami pro přežití, bohatstvím a mocí ve válkách zahynuly 4 miliardy lidí. Bohužel existují předpoklady, že tato vývojová tendence bude mít své pokračování. Pokud selže lidský faktor, při dnešních technologiích výzbroje, především té s jaderným obsahem, o život může přijít veškeré lidstvo.

Žijeme v době, kdy končí éra neoliberalismu a svět přechází do nové epochy, jejíž rysy se zatím plně nevyhranily a může znamenat přechod k dosud neznámému společenskému uspořádání. Jako vždy v tomto procesu sehraje svou úlohu světová elita, kterou člen Rady pro mezinárodní vztahy, profesor David Rotkopf definuje jako super třídu sestávající přibližně z šesti tisíc osob a více jak 2300 miliardářů, (jejichž celkový kapitál převyšuje vlastnictví poloviny lidstva), dále z vedoucích státních činitelů, top manažérů korporací, media magnátů, naftových baronů, šéfů hedge fondů, podnikatelů v oblasti nových technologií, špiček vojenské generality, nejvyšších náboženských činitelů, vědců, umělců, vůdců teroristických organizací a zločineckých syndikátů.

Globální elita žije odlišným způsobem života

Straní se lidí pachtících se životem od výplaty k výplatě. V současnosti na příklad tři miliony amerických superboháčů žije ve 20 tisících uzavřených společenstvích. Vznikají dokonce nová, naprosto samostatná, právnicky zaregistrovaná města taková jako Hilden a Rolling Hils na Floridě, jejichž obyvatelé vyhlásili svou politickou nezávislost, při čemž jsou osvobozeni od daní daného státu (nikoliv od federálních).

Historici, kteří se zabývají otázkou elit v dějinném průřezu, přišli k zajímavému poznání, že pokud jde o cíle vládnoucí elity, byly tyto postupně zformulovány takovou historickou osobností, jakým byl věčný válečník Čingischán a to s platností dodnes: zaprvé mocenské ovládání a řízení společnosti, zadruhé hromadění bohatství, zatřetí zajištění předání bohatství potomkům, začtvrté blahobytné užívání si života, konzumování vybraných pokrmů a užívání lásek elitních krasavic, zapáté pobyt v ekologicky čistém prostředí, zašesté zajištění vybrané zábavy a kvalitního odpočinku, zasedmé vychutnávání požitku z krásy uměleckých děl.

Elita jako středobod všeobecné pozornosti

Pokud pomineme bulvární tisk, od roku 1917 ji má zvlášť pod drobnohledem americký finanční a ekonomický časopis Forbes, který po jednatřicet let sestavuje žebříčky těch nejbohatších. Jeho letošní vydání v žebříčku miliardářů na prvním místě opět uvádí Billa Gatese, zakladatele Microsoftu s 91,5 miliardami oproti loňským 75 miliardám. Následuje investor Warren Buffett se 75,6 mld. (45,2) a jako třetí šéf Amazonu Jeff Bezon s 72,8 mld. (45,2). V řadách miliardářů je 233 žen v čele s Francouzkou Liliane Bettencourt, která spolu rodinou disponuje 36.1 miliardou dolarů.

Celkové bohatství miliardářů za rok vzrostlo o 18% do rekordních 7.67 bilionů $. Nejvíce miliardářů přibylo v Číně, kde jich podle The Hurun Reportu nyní existuje již 596, díky čemuž ČLR předstihla USA s 565 miliardáři. Předpokládá se, že v dohledné době se v tomto žebříčku objeví první bilionář. Horkým kandidátem je Bill Gates. Je však možné, že takový již existuje, avšak zůstává v anonymitě. Nelze totiž přehlédnout, že ani v jednom žebříčku sestaveném od prvopočátku Forbesem nenajdete dvě jména světoznámých miliardářů Rothschilda a Rockefellera.

Je doba dovolených

Během ní i mozkové závity vyžadují odpočinek a lehčí zábavu. Přejděme proto k zajímavostem a raritám v dané oblasti.

Je zřejmé, že persony s částkami o tolika nulách na účtech, akciích či derivátech nežijí v obýváku 2+k. Tak monacký kníže Rainier III., jehož svatba s hollywoodskou hvězdou, nositelkou Oscara Grace Kelly trvala 8 dní, pobývá v paláci s 225 místnostmi. Mimochodem bylo odhadnuto, že dary od pozvaných hostů ze všech evropských monarchií (kromě britské královny Elizabeth) dosáhly 1 milion dolarů.

Na břehu Cudského jezera bylo v roce 2011 možné zakoupit „chaloupku“ s obytným prostorem 725 m2 na pozemku o 2442 m2 za 12,3 mld. dolarů. Na její výstavbu bylo použito několik tun zlata, značné množství meteoritů a kosti dinosaurů. Ti „chudší“ si v Monte Carlo mohou zajistit dvoupodlažní apartmenty například v domě La Bell Epoque. Jistý arabský šejk za jeden z nich zaplatil 306,5 mld. dolarů. Do výbavy patří neprůstřelná skla a security team. Jiný styl bydlení má napklad americký prezident, který si v New Yorku vybudoval Trump tower s elitním zařízením, kterému nechybí i obytné prostory ve stylu Ludvíka XVI. Trump tower naleznete i v Moskvě, kde se zlatem rovněž nešetřilo. Proto, že některé bohatce vábí významné historicky cenné objekty, není divu, že se ještě před válkou našel americký bohatec, který projevil zájem o nákup Karlštejnu, z čehož díky známému podvodníkovi Jelínkovi, alias Harry vznikla velká domácí aféra.

Donald Trump stejně jako řada dalších miliardářů pro cestování po planetě používá vlastní letadlo. Boháči, i když vlastní několik prvotřídních automobilů a la Porsche Cayenneza 61,700 $ apod., neradi postávají v automobilových zácpách. To řeší přelety na helikoptérách. Pro tyto účely v centru Sao Paulo slouží na 250 přistávacích plošin.

Když se Bill Gates rozhodne pro cestu letadlem, jeho řidič nemá problémy s hledáním místa na letištním parkovišti. Gates má parkovací místo zajištěno celoročním předplatným. Hosté, kteří přijíždějí na party k jistému sběrateli automobilů na jižním okraji Los-Angeles, mají k dispozici garáž o 6 tisících stopách čtverečních.

V oblíbených lokalitách svého podnikatelského zájmu či odpočinku v pozemských rájích, boháči disponují vlastními vilami a haciendami s plným komfortem. V nejhorším případě si nechají zajistit místo v hotelu. V takovém hotelu jako je Royal Penthouse Suite, kde občas pobývají osoby s modrou krví v žilách, politici a hvězdy show-byznysu, jednodenní pobyt přijde na 65 tisíc dolarů. V ceně je započítán i výhled na Ženevské jezero a Mont blanc.

Světovou raritou se v poslední době stal hotel Carlton Bali Spa, kde bez přestání je přehrávána jedna a tatáž melodie aniž by šla na nervy. Její skladatel totiž nalezl melodický kód, který umožňuje vypnout vědomí.

Super boháči jsou vlastníky informací pro ostatní část lidstva nedostupných. Vysoce postavení politici či podnikatelé se k nim proto občas obracejí s prosbou o radu, počítaje rovněž s tím, že to vylepší jejich pověst a umožní vstup do kruhů finanční elity. Za oběd při takovém posezení s W. Buffettem neznámý zájemce zaplatil v roce 2011 2,62 milionů dolarů. O rok později by prý takový oběd přišel již na 3,43 mil. dolarů.

Pro Boha, co asi tak jedli a pili?

Jídelní lístek této akce není znám. Určitou představu však přibližují cenové relace určitých pochutin. Tak třeba 100 gramů kaviáru Almas stojí 2000 dolarů, a prodává se pouze v londýnské restauraci Caviar House & Prunier ve sto gramových konzervách ze zlata. Dále kilogram brambor nevídané dobroty La Bonnotte z francouzského ostrova Hyarmutié lze nakoupit za 700 dolarů, kilogram hub Fochon za 6 tisíc franků, pizzu Louis XIII za 12 tisíc dolarů, pikantně připravené maso z kmenových buněk jako soudobý hit biovědy za pouhé 4 miliony dolarů za kilogram. Maso je prý tak měkoučké, že se dá pojídat i bez zubní protézy. Porce zmrzliny Frozen Haut Chocolate z 28 druhů kakaových bobů, která se vychutnává se speciální zlatou lžičkou se dvěma brilianty o 8 karátech z pohárů ozdobených brilianty o 18 karátech, přijde na 25 tisíc dolarů. Jisté rovněž je, že sešlost s Buffettem nepopíjela český Tuzemák, nýbrž vybraná francouzská archivní vína a koňak jako například Louis XIII v ceně 3000 dolarů za lahvinku, případně Chivas whisky a dle gusta možná i Kremelskou vodku. Je ovšem známo, že do vinných sklepů britské královny je dodáváno víno i jihomoravské provenience.

Elita sice může chodit v džínsách, jako to měl ve zvyku například i náš oscarový režisér Miloš Forman, kterého svého času v Paříži nechtěli proto ubytovat v hotelu z obavy, že nebude mít na zaplacení účtu. Ve společenském styku je však nezbytnou součástí patřičný „ohoz“, neboť stále platí, že „šaty dělají člověka“ a jak dodával kdysi slogan prostějovského krejčovského podnikatele „a šaty Nehera“. Za perfektním oblekem se nyní jezdí do londýnského ateliéru krejčovského mistra Hiworda, který za ušití obleku účtuje 2,5 tisíc dolarů. K takovému obleku patří vybraná obuv šitá na míru ze zvlášť poddajných kožek. Účet za vyhotovení páru takové obuvi činí půldruhého tisíce dolarů.

V tomto duchu by bylo možné pokračovat i nadále

K tomu je nutno dodat, že do tohoto ráje z nadoblačných cen se úspěšně zapojuje Čína, jihovýchodní Asie a Rusko. A hlavní v tomto ohledu je, že z těchto nahromaděných prostředků, často exportovaných do daňových rájů, by bylo možné při politické vůli postupně řešit otázky světové chudoby. Ekonomický systém je však budován právníky bohaté elity, v zájmu elity s formulacemi zákonů a dohod, ve kterých ve skryté formě složité právnické hantýrky jsou často rafinovaně zakotveny obezličky a ponechány skulinky umožňující například vyhnout se placení daní v patřičném rozsahu. To posléze mnozí boháči využívají k tvrzení, že vše jimi nahromaděné dobro bylo získáno zákonitou cestou. Známý je v tomto ohledu výrok shora zmíněného miliardáře W. Buffetta o tom, že platí daně menší než jeho sekretářka.

Někteří politici a politologové se při tom dokonce snaží dokázat, že teze dědy Komárka přestává platit, neboť počet lidí žijících pod hranicí chudoby se díky neoliberalizmu zmenšil. V té nejobecnější poloze se může zdát, že tomu tak opravdu je. Jenomže situace se vrací do původní polohy, jakmile zjistíme, že Čína za posledních 20 let vytáhla z bídy pět set milionů svých občanů díky tomu, že její rozvoj nešel cestou monetarismu a že se obešla se bez rad MMF a Světové banky. Čína v této politice pokračuje pod názvem Čínský sen. K tomu nutno přičíst tři sta milionů Brazilců, kteří se obdobnou, i když trochu jinou cestou dokázali vymanit z chudoby díky pozitivní sociální politice Brazílie, která rovněž příliš nenaslouchala hlasům neoliberálních Sibyl. V ostatním světě nadále platí moudro dědy Komárka.

Sebevědomí

Světová elita se při tom všem tváří velice sebevědomě, neboť s deklasováním střední třídy se jí zejména po rozpadu SSSR podařilo mnohde oslabit či rozbít odborová hnutí pracujících a odbourat celou řadu jejich dřívějších sociálních vymožeností. V této činnosti pokračuje i nadále. V podvědomí globální elity však i nadále zůstává strach, že si toto chudobná část lidstva jednou uvědomí a vrhne se do akce. Soudobé stěhování národů je toho neblahou předzvěstí. K oddálení tohoto momentu a k odvrácení pozornosti od těchto sociálních problémů světová elita rafinovaně využívá mediální prostředky a pro jistotu velkou pozornost a péči věnuje ozbrojeným složkám. K opodstatnění horoucích finančních výdajů pro tyto instituce si nyní vymyslela strašidlo v podobě Putinem vedeného Ruska. Sní o jeho rozdrobení a transformaci v ukrajinském stylu. Velkou brzdou je v tomto ohledu ruský jaderný potenciál a vysoký rating prezidenta Putina. Ze zákulisí propracovanými a mnohokrát vyzkoušenými metodami ve světě organizuje terorismus, což vojenskoprůmyslovému komplexu plně vyhovuje. To vše pod přikrývkou šíření demokracie.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami