Na tuhle knihu jsem si vzpomněl poté, co jsem pravidelně vystavován politicko-mediální smršti hysterických výkřiků o nutnosti otevřenosti a transparentnosti bez hranic jako žádoucího stavu jakési blíže nespecifikované evropské společnosti. Autor v ní popisuje chválí hranice mnoha podob a typů. Mimo jiné hranice bytí a nicoty, humanity, města, života a smrti, rizika a v neposlední řadě hranice Evropy. Přesto si dovolím několik poznámek na dané téma a snad v případných znalcích Liessmannovy knihy nevzbudím pocit plagiátora.
Nedávné životní jubileum Vojtěcha Jasného přineslo na obrazovky jeho vrcholné dílo „Všichni dobří rodáci“, ve kterém jednu z klíčových dějových linií představuje proces kolektivizace zemědělství. Šlo o velké bourání hranic, rozorávání mezí, scelování záhumenků. Vznikly nové hranice, meze a konečně i záhumenky. Ať už se hranice měnily jakkoliv, vždycky vznikly nové. A v jejich rámci se mohlo hospodařit. Po selsku, družstevně a opět po farmářsku. Bez hranic neexistuje nic, bez hranic není nejen zemědělská výroba, ale bez hranic není ani pohybu ani života.
Vše funguje a existuje pouze za určitých podmínek. I ty nejjednodušší matematické úlohy májí své podmínky, svá omezení. Totéž platí o veškerých jevech a dějích v živé i neživé přírodě.
Podobné je to s transparentností, průhledností či průsvitností. Vše, co je skutečně autentické a funkční je netransparentní, chrání si hranicí své vnitřní tajemství či know-how. Hranice chrání tajemství vzniku nové kvality, chrání podmínky a pravidla, za kterých se nepravděpodobné stává pravděpodobnějším. To je jeden z univerzálních principů života od podbuněčné po sociální úroveň. Povšimněme si, že pokud se nějaký organismus stane transparentním, zpravidla při této příležitosti umírá. Pokud něco skutečně funguje zcela transparentně, pak to znamená jediné. Je to jenom mechanismus, jehož smysl a s ním spojené tajemství je někde jinde.
Rádoby spravedlivý tlak některých údů občanské společností a ústavních činitelů na transparentnost je tlakem na neautentičnost, mechaničnost a bezbrannost. Tento tlak je vysoce společensky nebezpečný a je veden buď naprostou hloupostí, nebo vlastními či cizími zlými úmysly.
Žijí mezi námi jedinci, jejichž heslem je „Evropa bez hranic“ a spousta dalších, kterým na tom není nic divného. Znamená to „Evropa zvěčnělá“ a to jen proto, že napsat „mrtvá“ nebo dokonce „chcíplá“ je mi trochu „kách“…
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
