Ladislav Žák: Merkelová zachráněna, kvóty nehrozí, ale řešení problému neexistuje…

01.07.2018 10:48

Nadšení kolem výsledků nočního maratónu v Bruselu, připomíná nadšení toho dobrého muže, který nese veliký žebřík s tím, že až ho napadne lev, odhodí ho a bude se mu lépe utíkat. Stejně tak summit odstranil nebo možná odstranil z diskursu EU kvóty, které členské země rozdělovaly a priori. Zdá se, že summit rovněž nabídl německé CSU jakýsi cumel, aby oslabil její tažení proti Merkelové a koaliční vládě.

Ladislav Žák: Merkelová zachráněna, kvóty nehrozí, ale řešení problému neexistuje…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ladislav Žák

Chaos v Německu by problémy v EU významně prohloubil. Další cumel dostal italský premiér Conte, který sice tvrdí, že v tom Itálie není sama, ale jde spíše o euforii po probdělé noci, na kterou už v pondělí raději všichni svorně zapomenou. Shrnuto podtrženo, summit EU snad částečně odhodil nepotřebný a hloupý balast, který si EU sama naložila na hrb, ale žádný významný skutečný krok k řešení udělán nebyl. Jen se snad odstranily některé zásadní překážky…

Pojďme si říci, že na takovémto kolektivním flámu se nic rozumného vyjednat nedá. Vědci takovým výsledkům říkají, že „to není dokonce ani špatně“. Prostě je to neposouditelné. Navíc po půlnoci a zejména nad ránem se nepochybně do jednání nepozorovaně vloudí groupthink, který způsobí, že výsledek kolektivního díla je ještě hloupější, než nejhloupější účastník jednání. Kdybychom měli podobným způsobem vytvořit třeba „nástěnku k MDŽ“, připomínala by asi spíše „Nastěnku z Mrazíka“ nebo by nebyla vůbec.

Jakékoliv řešení dobré nebo špatné, aby se tak vůbec mohlo nazývat, má mít určité parametry. Především by nemělo usilovat o univerzalitu, ale mělo by být složeno z několika komplementárních postupů, dílčích řešení, která jsou ovšem v daném místě efektivnější, než jakési univerzální, nemastné neslané, celoevropské řešení, nikoliv nepodobné legendárnímu UHOŘ, postrachu školních kuchyní našeho dětství. Řešení by mělo mít také fraktální podobu, to znamená, že by mělo obsahovat určitý přístup, který je soběpodobný na různých institucionálních úrovních od občana až k EU a naopak. Princip subsidiarity by se měl potkat s řešeními shora v jakési lehce chaotické „říši mravenců“, o které píše skvělý matematik Ian Stewart. Řešení by tedy v sobě mělo mít dostatek různorodosti, která je zdrojem jeho životaschopnosti.

Tohle všechno výsledky bruselského summitu postrádají. Je to radostný výkřik někoho, kdo dokázal odhodit naprosto nepotřebné břímě, je mu až nesnesitelně lehko a vše je zalito vycházejícím sluncem po probdělé noci. Ale to je také tak asi všechno. Pozor zejména na kocovinu „starých“ zemí, ve které se nám mohou klidně vrátit na stůl i kvóty…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.